autor:
- zb -
Naše sousedy Lužické Srby trápí nemalá starost - škola. Nejedná se jen o vědomosti, ale i o zachování rodného jazyka, důležité složky jsoucnosti národa.
Lužičtí Srbové nebyli vždy jen našimi sousedy. Lužice (Horní i Dolní) byla až do Pražského míru roku 1635 součástí vnějších zemí Koruny české. Lužičtí studenti studovali ve středověku na Karlově univerzitě, univerzitní studium trvalo i dále za valného přispění významných českých osobností, např. Karla Jaromíra Erbena, Josefa Dobrovského a dalších. Lektorát lužické srbštiny byl na Karlově univerzitě založen roku 1901. V roce 1907 byl v Praze založen Česko-lužickosrbský spolek. Dosud pracuje Lužická knihovna a Česko - Lužická společnost.
Po první i po druhé světové válce se jednalo o připojení Lužice k naší republice, ale tyto snahy se neuskutečnily. Uskutečnilo se ale poválečné studium lužických studentů na Gymnáziu v Rumburku (dle Almanachu našeho gymnázia Staškova lužickosrbská pobočka ve Varnsdorfu šk. rok 1948/49), rovněž první poválečné lužickosrbské knihy byly tištěny v Rumburku. Dobrá spolupráce s Lužicí trvá dále a oběma stranám přináší radost, užitek a spokojenost z dobrého přátelství.
