autor:
vybrala SV.
Jak je to s volným pohybem nezaměstnaných, kteří se rozhodnou hledat práci v jiné členské zemi?
Nezaměstnaný má právo ucházet se o práci v jiné zemi s tím, že jeho podpora v nezaměstnanosti z domovského státu se mu maximálně na 3 měsíce převede do země, kde hledá zaměstnání. Podmínkou je, aby byl předtím alespoň 1 měsíc veden jako nezaměstnaný ve "své" zemi. Pokud se uchazeči o zaměstnání nepodaří ani po 3 měsících najít v "nové" zemi práci, i tak zde může zůstat a dále si hledat zaměstnání, a to po dobu, která se stát od státu liší - obvykle je to 6 měsíců (obyčejně však může zůstat déle, pokud prokáže, že místo hledá a má naději ho získat). Jestliže však po prvních 3 měsících neúspěšného hledání chce stále pobírat podporu v nezaměstnanosti, musí se vrátit do své domovské země. Pokud jde o přístup k pracovním místům, obecně neexistuje takové, které by občan nemohl získat v jiné členské zemi. Přesto však jsou určitá místa ve veřejných službách (armáda, policie apod.), která lze omezit jen na příslušníky daného státu.
Nemůže se stát, že přestěhováním do jiného státu Evropské unie pracovník ztratí, respektive nebude mu uznána jeho odborná kvalifikace?
Dříve to opravdu hrozilo, později však byla přijata řada směrnic, které zajišťují, že kvalifikace a praxe získané v jedné zemi se považují za platné na celém území Unie. Vzhledem k tomu, že v různých zemích stále existují rozdíly ve vzdělání a přípravě, stanovují se minimální profesní standardy a odpovídající délka praxe pro všechny členské státy. Existují však tzv. regulovaná povolání (právníci, účetní, učitelé, fyzioterapeutové, psychologové atd.), jejichž regulaci obstarávají zmocněné organizace, profesní sdružení nebo státní orgány. Přesto zůstává zachováno právo tato povolání provozovat v jiných zemích, může-li stěhující se uchazeč o práci prokázat, že v této profesi působil alespoň dva roky z posledních deseti let poté, co získal kvalifikaci vázanou na alespoň tříleté vyšší vzdělání. U řady činností byly na úrovni EU harmonizovány požadavky na vzdělání a praxi, což se týká např. lékařů, dentistů, zdravotních sester či architektů.
