autor:
vybrala SV.
Co všechno obnáší právo volného pohybu v rámci Evropské unie?
Právo volného pohybu obsahuje právo cestovat, svobodně pracovat a žít v kterémkoliv členském státu. Vztahuje se i na svobodu nabývat majetek. Volný pohyb se nyní týká všech občanů EU, i když za určitých okolností (ochrana veřejné bezpečnosti či veřejného zdraví) je možno vstup do jiného státu zakázat. Zásada volného pohybu osob se nejdříve omezovala jen na pracovníky a zajišťovala jim rovné nároky, pokud jde o zaměstnání, mzdu a další pracovní podmínky v celém Společenství. Později se toto právo rozšířilo i na důchodce, studenty a osoby, které sice nejsou zaměstnány, ale mají dostatečné prostředky na živobytí a platí si zdravotní pojištění.
Pokud chce občan jednoho členského státu Evropské unie odejít za zaměstnáním případně začít podnikat v jiném členském státu, potřebuje pracovní povolení a povolení k pobytu?
Pracovní povolení nepotřebuje. O povolení k pobytu musí žádat - dostane jej však automaticky na dobu pěti let s tím, že jej poté lze dále prodloužit. Pokud jde o rodinu občana, který odešel pracovat či podnikat do jiného státu, musí se s jejími členy (pokud jsou nejbližšími příbuznými - tzn. manžel či manželka, děti do 21 let, případně rodiče) zacházet stejně jako s občany příslušného státu, ve kterém nyní žijí (i příbuzní však musí být občany některého členského státu). Svému "novému" státu jsou povinni platit stejné daně a stejné sociální pojištění jako příslušníci dotyčného státu. Pracovník i jeho rodina mají přístup k dávkám sociálního zabezpečení za stejných podmínek jako státní příslušníci "hostitelské" země.
Pokud se občan Evropské unie zraní nebo onemocní na dovolené či na služební cestě v jiném členském státu, musí za lékařské ošetření platit?
Nemusí. Příslušníci kteréhokoliv členského státu se při náhlém onemocnění nebo úrazu mohou dožadovat první pomoci nebo lékařské péče stejně jako občané země, ve které se právě nacházejí.
