Právní možnost ochrany bezpečnosti občanů v souvislosti s podáváním svědectví
Podle § 97 trestního řádu má každý občan povinnost se na základě předvolání dostavit a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o trestném činu a o pachateli nebo okolnostech důležitých pro trestní řízení. Existují samozřejmě určité výjimky umožňující odepření výpovědi (např. blízký příbuzenský vztah k pachateli či hrozba trestního stíhání vlastní osoby). V případě, že svědek nesplní povinnost dostavit se na předvolání, může být sankcionován pořádkovou pokutou až do výše 50.000 Kč či může být předveden. Pokud by svědek při podávání svědecké výpovědi zamlčel či uvedl nepravdivé údaje o skutečnostech, které mají podstatný význam pro rozhodnutí, naplnil by tímto svým jednáním skutkovou podstatu trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 175 trestního zákona. Jedná se o povinnost, která je trestním řádem stanovena svědkovi. Naproti tomu obviněný, resp. obžalovaný má podle § 33 odst. 1 trestního řádu právo nevypovídat a nesmí být žádným způsobem nucen k přiznání. I když vědomě lže o okolnostech trestného činu, nedopouští se trestného činu podle § 175 trestního zákona. Trestní řád se snaží tuto znevýhodněnou situaci svědka v některých případech kompenzovat tím, že mu v situaci ohrožení dává možnost tzv. utajení svědka. Otázka týkající se ochrany bezpečnosti svědka při samotném podávání svědecké výpovědi je upravena ustanovením § 55 odst. 2 trestního řádu, který občanovi umožňuje požádat orgán činný v trestním řízení, aby učinil opatření k utajení podoby svědka, osobní údaje tohoto svědka jsou pak vedeny odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení. Podmínkou pro utajení svědka je přítomnost okolností nasvědčujících tomu, že svědkovi nebo jemu blízké osobě v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jeho základních práv. Trestní řád tedy nabízí možnost utajit identitu svědka před ostatními účastníky trestního řízení a před veřejností. Svědek má být o tomto právu - požádat o utajení prostřednictvím použití institut tzv. anonymního svědka - informován, stejně jako o právu podepsat protokol smyšleným jménem a příjmením, pod kterým bude nadále pro účely konkrétního trestního řízení veden. Pro dosažení maximální účinnosti tohoto opatření je však nezbytné svědka o možnosti utajení informovat zpravidla již při prvním výslechu ve věci. K jeho použití tedy dochází zejména v průběhu tzv. přípravného řízení, tedy před tím, než je věc projednávána v hlavním líčení před soudem. V pozdějších stadiích trestního řízení není tento postup příliš účelný, neboť identita svědka je již zpravidla odhalena. Rozhodnutí o utajení svědka bude tedy nejčastěji ležet na bedrech vyšetřovatele, proti jeho zamítavému rozhodnutí je možné podat stížnost u toho orgánu, který je vydal (tedy příslušný úřad vyšetřování). Ochrana svědků v souvislosti s podáváním svědecké výpovědi by měla být v budoucnu ještě posílena samostatným novým zákonem na ochranu svědků, jehož věcný záměr byl nedávno schválen vládou. Tato norma se snaží přizpůsobit naši právní úpravu právu EU a poskytuje ochranu svědků i po podání svědecké výpovědi, tedy po splnění jejich zákonné povinnosti. Věcný návrh zákona o zvláštní ochraně svědka je předkládán za účelem vylepšení komplexní ochrany svědka před jednotlivými formami nátlaku, kterým může být v souvislosti s probíhajícím trestním řízením vystaven. Pokud Parlament ČR tento zákon schválí, vznikne specializovaná policejní složka pro ochranu svědků, institut nové identity, svědek se bude moci přestěhovat i za hranice republiky. Zákon by tak měl zajistit komplexní právní ochranu svědka před všemi formami nátlaku, ohrožování a vydírání. Tato ochrana bude uskutečňována v rámci programu ochrany zahrnující osobní ochranu ohroženého svědka a ostrahu jeho bydliště, pomoc při dočasném nebo trvalém přestěhování v rámci České republiky nebo i do zahraničí, pomoc při hledání nového zaměstnání a potřebnou sociální výpomoc a zastírání totožnosti za účelem vytvoření nové identity. Ochrana svědka bude podle navrhované úpravy svěřena do působnosti Policie ČR a Vězeňské služby. Účast Vězeňské služby souvisí s tím, že mnoho z chráněných osob je v době konání procesu ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody. Tato složka by měla těmto svědkům poskytnout například samostatné cely.