autor:
- zb -
Tento nadpis dnes není správný. Ono totiž bylo domů několik, kousek ulice od rohu k sídlu Lužické kanceláře s kouzelnými výlohami hračkářství.
Celá ulice se kdysi jmenovala Klášterní, později Svobodova, až konečně dostala jméno, které má dosud - ulice 9. května. Domky na levé straně, na které vzpomínám, bývaly plné práce. V rohovém bylo řeznictví s malou porážkou na dvoře, v dalším Frenclovo pekařství, jehož lákavé a vždy čerstvé pečivo vonělo po celé ulici. Potom tu byla ještě útulná cukrárna. Scházelo se do ní po několika schůdcích a posezení u sladkostí bylo příjemné. Pracovalo se i v poněkud neobvyklé dílně - kartáčnictví pana Černohouse
Leč život šel mílovými kroky vpřed, narůstala doprava a úzká ulice přestala vyhovovat. Přestaly také vyhovovat stísněné krámky a bylo třeba vybudovat byty. Staré domky tedy ustoupily novému domu s osmnácti bytovými jednotkami, prostornými obchody v přízemí, širokému chodníku s lavičkami. Ulice se rozšířila, prosvětlila. Snad to bylo dobré řešení, i když pamětníkům se někdy zasteskne po idyle starých uliček, dvorků a pavlačí či rázu starého města. Přednost má samozřejmě mládí a je dobře, že vidí jen moderní cíl. K jeho dosažení hodně zdaru.