autor:
vybrala SV.
Jaký význam přikládá Evropská unie ochraně životního prostředí?
Unie klade na ekologii velký důraz. Vysoká úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí jsou v dokumentech Unie definovány jako jedny z hlavních úkolů. Ochrana životního prostředí sice nepatří ke společným politikám EU (základní odpovědnost v této oblasti mají členské státy), přesto se řada opatření provádí na úrovni Unie prostřednictvím tzv. akčních programů. Mezi priority Společenství byla ekologie zahrnuta v roce 1987 (Jednotný evropský akt). Dalším pokrokem bylo formální zakotvení konceptu tzv. udržitelného rozvoje do Smlouvy o Evropské unii. Amsterodamská smlouva pak stanovila udržitelný rozvoj jako jeden z prvořadých cílů, krátce řečeno, platí zásada, že požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do všech ostatních politik (zemědělství, energetika, průmysl, doprava, obchod, turistika), jež Unie provádí.
Nebylo by lepší, kdyby o stav životního prostředí pečovaly členské státy samy, tedy bez "dohledu" orgánů Evropské unie?
Takový přístup by nebyl efektivní. Je nutno vzít v úvahu, že znečišťování nezná hranice, což se týká především ovzduší: emise vyprodukované v jednom členském státu jsou přenášeny na obrovské vzdálenosti - nejen do sousedních zemí Unie. Řeka znečištěná v jedné zemi uškodí životnímu prostředí ve všech státech, kterými protéká. Potraviny vypěstované v ekologicky závadné půdě budou konzumovány v jiných členských státech. Na místní či národní úrovni nelze dosáhnout toho, co v rámci celého Společenství. Členské státy však mohou přijímat vlastní "ekologickou" legislativu a zavádět tak standardy a požadavky na ochranu životního prostředí, jež mohou být přísnější než normy Unie. Jedinou podmínkou je, aby tím nevznikly překážky pro volný obchod.