autor: RZ
Na pozvání Evropského centra žen v Žitavě odjelo šest dětí docházejících do klubovny rumburské farní charity na výlet do německého lázeňského městečka Jonsdorfu.
Výlet byl plánován zejména pro menší děti, ale jako doprovod těm malým jela i tři starší děvčata. Už cesta vlakem byla pro účastníky zážitkem, kde jeden přes druhého vyprávěli paní ředitelce, co vidí za oknem. V Žitavě nás po menším zádrhelu na hranicích čekaly průvodkyně a organizátorky výletního dne. S nimi jsme se šli podívat na květinové hodiny v jednom ze žitavských parků. Potom jsme jeli opět vlakem, ovšem tentokrát úzkokolejkou. Na nádraží jsme se setkali s dalšími dvěma výpravami z polské Bogatyně a německého dětského domova v Oybin/Hain. Naše starší děvčata byla opět v popředí zájmu německých chlapců a tříletá Martinka s pětiletou Janičkou byly považovány za rodné sestry. Velký úspěch slavila i Žaneta, která pro svoji barvu pleti padla do oka dvěma černoškám z dětského domova - Peggy a Sussan.
V Jonsdorfu nás průvodkyně zavedly na nevelkou skalku, která sloužila jako výhledové místo do okolí. Pod vyhlídkou nás čekalo občerstvení v podobě grilovaných klobás, obložených chlebů, limonád a pro nás vedoucí bylo i kafíčko. Nutno dodat, že naše výprava v množství spořádaného jídla a pití daleko předčila i mnohem početnější výpravu z Polska. O kulturní program se postaraly samy děti. Z každé země vystoupili zástupci s písničkami. Naše děvčata zpívala samozřejmě romsky, takže jim nerozuměl opravdu nikdo, nicméně melodičnost jejich písní přiměla posluchače k největšímu aplausu.
Kolem vyhlídky a zázemí pro občerstvení je vybudován menší sportovní areál z deseti stanovišť, ve kterých si každý může vyzkoušet své síly při dřepech s polenem za krkem, na hrazdě, kladině apod. Po absolvování sportovních stanovišť děti obdržely balíčky na posilněnou, diplomy za účast a odcházelo se na vlak. Mezitím ještě proběhla výměna adres. Na nádraží nás čekalo překvapení v podobě změněného jízdního řádu. Vlak, kterým jsme chtěli odjet, jel až za čtrnáct dní. Organizátorky si však dovedly poradit a jednotlivé výpravy do Žitavy přepravily vlastními osobními vozy, takže vlak domů jsme bez problémů stihli.
Cesta vlakem do Jonsdorfu v SRN byla pro 6 dětí, které navštěvují klubovnu rumburské farní charity, opravdovým zážitkem.