Co ještě nevíme o Evropské unii

Publikováno: 24.8.2000 Autor: red
autor: připravila SV. Proč v rámci EU vznikla měnová unie s jednotným platidlem? Cílem vytvoření měnové unie bylo mj. zajistit další rozvoj obchodu uvnitř EU, cenovou stabilitu, hospodářský růst a vysokou zaměstnanost. Důležitým nástrojem, jak naplnit vytyčené cíle, je "zdravá" měna, přičemž takové kvality má být dosaženo prostřednictvím měny jednotné - společné pro všechny státy Unie (které k jednotné měně přistoupí). Zavedením jednotné měny odpadnou negativní důsledky, které nastávaly kvůli devalvacím národních měn. Měnové turbulence dříve významnou měrou přispívaly k hospodářskému poklesu a zvyšování nezaměstnanosti. Jednotná měna by naopak měla přispívat k vytváření pracovních míst, k rychlejšímu růstu ekonomiky a tedy ke zvyšování životní úrovně. Podnikům se sníží náklady na obchodování, díky tomu ušetří, zvýší se jejich konkurenceschopnost, z čehož budou mít prospěch opět spotřebitelé. Může do hospodářské a měnové unie vstoupit každý stát Evropské unie čistě na základě vlastního zájmu, nebo musí splňovat nějaké podmínky? Pro přistoupení k jednotné měně musí každá země splnit kritéria, která stanovuje Maastrichtská smlouva. Vyžaduje se dostatečně nízká inflace - národní ekonomika musí během jednoho roku před šetřením vykazovat takovou průměrnou míru inflace (měřeno pomocí indexu spotřebitelských cen), která nepřekračuje o více než 1,5 % míru inflace tří členských států, jež dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Další podmínkou je dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí národní ekonomiky, která nesmí vykazovat nadměrný schodek. Plánovaný nebo skutečný schodek veřejných financí (souhrnně ve vztahu k ústřední vládě, regionálním úřadům a nekomerčním fondům sociálního zabezpečení) by se měl blížit nebo být nižší než hodnota 3 % HDP a veřejný vládní dluh by neměl přesahovat 60 % HDP (respektive může tuto hranici přesahovat, pokud se k této úrovni přibližuje). Dále, průměrná dlouhodobá nominální sazba úrokové míry by v průběhu jednoho roku před šetřením neměla překračovat o více než 2 % úrokovou sazbu tří členských států s nejlepšími výsledky v této oblasti. Požaduje se také, aby členská země po dobu posledních dvou let před šetřením udržovala stanovené rozpětí své měny v Evropském měnovém systému bez devalvace.