autor:
Lenka Strachoňová
Před dvěma roky jsme se přestěhovali do Rumburku. Naše dcera Šárka měla od září chodit do školky. Ale která je ta nejlepší? Začala jsem shánět informace o té či jiné školce, ale co člověk, to jiný názor. Dnes však vím, že jsme vybrali dobře.
Děti v MŠ v Podhájí mají k dispozici krásné hračky všeho druhu, jejich fantazii při hraní nic nebrání. Ale celý den si přece jen nehrají. Navštěvují různé kroužky (pohybový, výtvarný, pěvecký), pískají na flétnu nebo se učí prvním slůvkům němčiny. Často jezdí na představení do varnsdorfského divadla nebo sledují pohádky v Domě kultury v Rumburku. Paní učitelky se dětem maximálně věnují. Důkazem toho jsou krásné besídky plné písniček, nástěnky stále nových výtvorů a chuť, se kterou Šárka mateřskou školu navštěvuje. Moc se jí líbilo na výletě v liberecké ZOO a na Dýmníku, kde hledali sladký poklad. S nadšením vyprávěla také o kouzelníkovi, který čaroval přímo u nich v oddělení, a pro ty děti, které se letos se školkou rozloučily, byla připravena opravdová lahůdka - nocování se svými kamarády. Umím si představit, jak krásné zážitky utkvěly dětem v paměti.
Děkuji tímto pí uč. Svobodové a pí uč. Tomkové za všechno, co pro naši dceru a celé oddělení Sluníček dělají, za jejich trpělivost a věčně dobrou náladu. Paní ředitelce Zajíčkové sděluji, že po prázdninách s klidným svědomím povedu do MŠ v Podhájí i naši druhou dceru. Uvědomuji si totiž obrovské plus, které tato školka má. V jednotlivých odděleních si spolu hrají děti různého věku. A to má, dle mého názoru, obrovský význam. Mladší se tak rychleji učí spoustu dovedností od svých starších kamarádů, a ti se na oplátku snaží pomáhat méně zkušeným. Jsou tak vychovávány k toleranci, spolupráci a umění pomoci druhému.
