autor:
Mgr. Marta Hrubešová, advokátka z Varnsdorfu
Po rozvodu byly svěřeny do mé péče děti, které jsem měla s prvním manželem. Po nějakém čase jsem se znovu provdala a nyní mám ještě jedno dítě s druhým manželem. Bývalý manžel mi platí na své děti výživné, které se mi však zdá na současné poměry velice nízké. Co všechno bere soud v úvahu, pokud bych požádala o zvýšení výživného? Je možné, aby mi výživné, pokud o to bývalý manžel požádá a předloží potvrzení o nízkém příjmu, bylo ještě sníženo?
Základní zásada pro určení výše výživného vyplývá z ustanovení § 85 odst. 2 Zákona o rodině, které říká, že oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů, přičemž dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Pokud je životní úroveň povinného rodiče nadstandardní, může soud určit výživné v takové výši, aby kromě běžných potřeb dítěte byly pokryty také jiné odůvodněné potřeby, jako např. tvorba úspor zabezpečujících přípravu na budoucí povolání.
Podle 3. odstavce výše uvedeného ustanovení je přihlíženo také k tomu, který z rodičů a v jaké míře o děti pečuje, popř. pokud žijí spolu k jejich péči o společnou domácnost. Jak uvádí dále § 96 Zákona o rodině, soud při určování výživného přihlédne k odůvodněným potřebám oprávněného rodiče, jakož i ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného rodiče, přičemž zkoumá, zda se povinný rodič bez vážného důvodu nevzdal výhodnějšího zaměstnání, výdělečné činnosti či majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika (sázky, hazardní hry, neuvážené investování apod.). Je přihlíženo k věku povinného rodiče, k jeho zdravotnímu stavu, počtu dalších vyživovacích povinností, ale také například, pokud je nezaměstnaný, k míře nezaměstnanosti v okolí jeho bydliště. Soud by neměl vycházet pouze z vykázaných příjmů, ale měl by přihlížet také k movitému majetku ve vlastnictví povinného rodiče (auta, vzácné obrazy, šperky apod.) či k jiným jeho výdajům (drahé zahraniční dovolené apod.).
Na druhou stranu je však také faktem, že stejně jako je možné, aby soud určil nadstandardní výživné v případě odpovídající životní úrovně povinného rodiče, neměl by stanovit výživné tak, aby výrazně převyšovalo jeho životní úroveň v případě, že je průměrná, či dokonce podprůměrná. Z praxe vyplývá, čímž tedy odpovídám na Váš druhý dotaz, že by eventuálně mohlo dojít i ke snížení, popř. zrušení výživného, pokud by povinný rodič prokázal, že se po jeho zaplacení dostane pod hranici životního minima.
