Skoro jako ta pohádka "O kohoutkovi a slepičce"

Publikováno: 15.6.2000 Autor: red
autor: A. Feherová, A. Košnarová, ZŠ U Nemocnice Tak jako ten kohoutek ležel v oboře s nožkama nahoře, ležely v kotelně ZŠ U Nemocnice dva streetballové koše, které škola získala od pana Rataje z Protidrogové prevence. Ale:
kde se vzal - tu se vzal problémek se vyklubal. Kdopak díry vykope, písek, cement přiveze? Kdo zapůjčí míchačku a možná i sbíječku? Škola chudá, peněz nemá, bez nich nikdo nám nic nedá. Zda-li někdo pomocnou ruku nám podá? Koše smutně rezivějí a děti si hráti chtějí a tak slib jim podáváme, na cestu se vydáváme.
První cesta vedla do TS Rumburk, kde pan Jan Reiser ochotně přislíbil pomoc. Druhá cesta vedla do betonárky Bohemia Beton v Rumburku, kde pan Plíhal přislíbil dodat potřebný beton. Třetí cesta zavedla naše kroky do firmy WAKOS, která ochotně přislíbila poskytnout pracovní síly na zabudování košů. Před námi byl poslední úkol - vykopání děr, kterého se ujal příznivec basketbalu Vladimír Kesler.
...ale ouha, z jámy ztvrdlý beton čouhá. Nový problém tady vzejde, bez sbíječky dál to nejde. Do Ratia zavoláme, s ochotou se setkáváme. A tak mohl Vláďa zas, dokopati jámy včas. Aby koše pěkně stály, kluci do jam kámen dali. Také při tom promokli. Vody se však nelekli.
A tak v úterý 23.5.2000 zapůjčily TS Rumburk traktor s valníkem, který přivezl beton z betonárky. Zedníci z firmy WAKOS za asistence Vládi Keslera a našeho údržbáře pana Kindermanna zabudovali konstrukce košů a nakonec školník pan Škach a pan Kindermann připevnili desky a koše. A tak světe div se, nebyla to pohádka, ale skutečnost. Díky ochotě a porozumění některých našich spoluobčanů se na hřišti ZŠ U Nemocnice může vesele hrát. Ještě jednou velice děkujme: TS Rumburk, firmám WAKOS, Bohemia Beton, Ratio a paní Ringelhánové, panu V. Keslerovi, L. Kindermannovi a P. Škachovi.