autor:
- zb -
Kapitolou o tomhle domu bychom mohli začít pohádkově: Byl jeden kopeček, na kopečku domeček... Ten domeček byla rázovitá typická dřevěná stavba, do kopečka k němu vedlo několik schodů, ke vždy pohostinně otevřeným dveřím. Byl zeleně natřený a jmenoval se "Zelený strom". Byla to útulná hospůdka, stála tu dávno předtím, než se ve dvacátých letech postavily okolní domy (jedním z nich je bývalá eskomptní banka - nynější městský úřad). Zelený strom patří mezi stromy do pěkné zahrady. Ta tu také na dolním konci ulice 9. května podle fotografie z minulosti skutečně byla. Vedla k ní pěkná bílá tepaná branka a byla plná zelených košatých stromů.
V hospůdce se scházeli cizí hosté a hlavně sousedé. Poseděli, popili, zahráli si mariáš, prohovořili aktuální události. Čepovalo se tu dobré pivo, však se popíjelo nejen u stolků, ale navečer se scházeli ctitelé dobrého moku se džbánky a čepovalo se "přes ulici". K pěknému posezení nemálo přispíval dobrý klavírista pan Karel Šefrna. Byla to jedna z rumburských figurek, milovník dobrého moku, obecně nazývaný "štába". Zahrál dle přání k poslechu i ke zpěvu. Vedle hospůdky byl travnatý plácek, kam občas přijížděly dětské zábavy - houpačky, stánek s dobrotami. Pro zajímavost dodávám: v sousedství byl první rumburský fotoateliér.
Hospůdka prožila mnohá léta, až byla 30. května 1958 zbořena. Ustoupila velkému činžovnímu domu, ve kterém našlo domov 24 rodin. Zastavme se v klidné nedělní chvíli třeba v parku u sochy Nepokořeného, zadívejte se na dům mezi motoprodejnou a domem módy. Přivřete oči a třeba se vám starodávná hospůdka "Zelený strom" (naprosto nepodobná dnešní restauraci stejného jména) vybaví. Možná uslyšíte i pochod gladiátorů, štábovo "parádní číslo".
Hospůdka "Zelený strom" byla kus starých časů. Bylo by v ní příjemné posezení jistě i dnes. Leč čas ubíhá, svět se mění. Sentimentalita musí stranou. Pamětníci si ponechají pěkné vzpomínky, mládež má starosti a záliby zcela jiné.
autor: - zb -
Kapitolou o tomhle domu bychom mohli začít pohádkově: Byl jeden kopeček, na kopečku domeček... Ten domeček byla rázovitá typická dřevěná stavba, do kopečka k němu vedlo několik schodů, ke vždy pohostinně otevřeným dveřím. Byl zeleně natřený a jmenoval se "Zelený strom". Byla to útulná hospůdka, stála tu dávno předtím, než se ve dvacátých letech postavily okolní domy (jedním z nich je bývalá eskomptní banka - nynější městský úřad). Zelený strom patří mezi stromy do pěkné zahrady. Ta tu také na dolním konci ulice 9. května podle fotografie z minulosti skutečně byla. Vedla k ní pěkná bílá tepaná branka a byla plná zelených košatých stromů.
V hospůdce se scházeli cizí hosté a hlavně sousedé. Poseděli, popili, zahráli si mariáš, prohovořili aktuální události. Čepovalo se tu dobré pivo, však se popíjelo nejen u stolků, ale navečer se scházeli ctitelé dobrého moku se džbánky a čepovalo se "přes ulici". K pěknému posezení nemálo přispíval dobrý klavírista pan Karel Šefrna. Byla to jedna z rumburských figurek, milovník dobrého moku, obecně nazývaný "štába". Zahrál dle přání k poslechu i ke zpěvu. Vedle hospůdky byl travnatý plácek, kam občas přijížděly dětské zábavy - houpačky, stánek s dobrotami. Pro zajímavost dodávám: v sousedství byl první rumburský fotoateliér.
Hospůdka prožila mnohá léta, až byla 30. května 1958 zbořena. Ustoupila velkému činžovnímu domu, ve kterém našlo domov 24 rodin. Zastavme se v klidné nedělní chvíli třeba v parku u sochy Nepokořeného, zadívejte se na dům mezi motoprodejnou a domem módy. Přivřete oči a třeba se vám starodávná hospůdka "Zelený strom" (naprosto nepodobná dnešní restauraci stejného jména) vybaví. Možná uslyšíte i pochod gladiátorů, štábovo "parádní číslo".
Hospůdka "Zelený strom" byla kus starých časů. Bylo by v ní příjemné posezení jistě i dnes. Leč čas ubíhá, svět se mění. Sentimentalita musí stranou. Pamětníci si ponechají pěkné vzpomínky, mládež má starosti a záliby zcela jiné.