autor:
ing. arch. Václav Šuk, Č. Lípa
pokračování z minulého čísla
Po turnaji v Krásné Lípě v červnu 1949, kde jsme ještě jako RG Rumburk ve finále porazili S. Varnsdorf 35:12, jsme již poté jako Sokol Rumburk zahájili slav-nou éru rumburské košíkové turnajem v Dolní Poustevně v září 1949. Jen v šesti jsme postupně ve zkrácené hrací době porazili v kvalifikačních bojích S. Varnsdorf 14:8, S. Liberec 33:20, S. Děčín 25:20, S. Varnsdorf 44:25 a S. Dolní Poustevnu 40:12. Ve finále už nám chyběly síly a podlehli jsme početnějšímu S. Liberec 19:27 a obsadili tak "jen" 2. místo.
V sezóně 1949/50 jsme slavili velké sportovní úspěchy. V západní skupině krajského přeboru jsme svým soupeřům štědře nadělovali s výjimkou S. Varnsdorf, který byl naším největším rivalem v boji o postup: zvítězili jsme: 45:34, v odvetě 67:28, dále jsme porazili VSJ Liberec 85:11 a 73:20, S. D. Poustevnu 119:14 a 129:11, S. Krásná Lípa 126:22 a 84:25, S. Elite Varnsdorf 111:19 a 126:18, S. Jiříkov 142:3 a 114:24 a S. Česká Lípa 50:9.
Mezi mistrovskými zápasy jsme sehráli řadu dalších utkání. Naše pětka Oprchal, Dusílek, Klor, Šuk a Vaniš byla nominována do krajského družstva k utkání s vybraným družstvem Prahy. Naše pětka svá střídání sehrála celkově nerozhodně 30:30, ale protože pětka z Varnsdorfu hrála velmi špatně, porazila Praha Liberecký kraj 80:38. Tehdy se o nás hodně psalo v novinách, pochvalně se o nás vyjádřil i pozdější trenér reprezentačního týmu ČR. Hezkou vzpomínku z té doby mám na "boj o kremrole". Naše béčko se s námi vsadilo, že jim v utkání nedáme víc jak 70 bodů. Paní Pechočová, naše velikánská fanynka a matka jedné z dorostenek, nabídla, že pro vítěze sázky napeče 50 kremrolí. Před početným diváctvem jako při mistrovském zápase jsme po urputném boji vyhráli 103:13 a hned po zápase se v šatně doslova přecpali 49 kremrolemi - tu 50. jsme darovali velkoryse poraženým.
Velmi svědomitě jsme se však připravovali na rozhodující utkání krajského přeboru. Mimo již tradiční utkání s Nymburkem a Českým Brodem byla pro nás opravdovým svátkem dvě utkání s předním československým mužstvem Spartou ZSJ Bratrství Praha ve dnech 11. a 12. února 1950. V prvním utkání jsme hráli s přílišným respektem proti několika reprezentantům ČSR a prohráli jsme 35:67, v odvetě jsme ale našemu mnohem zkušenějšímu soupeři chvilkami zle zatápěli, a i když jsme opět prohráli 51:66, poznali jsme, že v naší bojovnosti a dravosti je dost sil pro blížící se rozhodující boje. Vyvrcholením celé sezóny bylo finále krajského přeboru. Utkání se S. Lomnicí nad Popelkou byla očekávána s velikým napětím. Nám byla předpovídána hlavně Liberečáky drtivá pohroma - za Lomnici totiž hrálo několik vysokoškoláků studujících a trénujících v Praze v basketbalově proslulých střediscích. První utkání v Rumburku se nám příliš nevydařilo. Po vyhraném poločase 19:10 jsme vypadli ve druhém poločase nějak ze hry a se štěstím jsme uhráli remizu 34:34. K odvetě jsme do Lomnice jeli poprvé (a také naposledy) zájezdovým autobusem a s doprovodem našich nejvěrnějších fandů. Nám hráčům, kterým ještě dopoledne prohnal náš profesor tělocviku (jinak spoluhráč) Honza Oprchal důkladně těla na nářadí a při prostných a s titulováním "vy dudáci, co chcete dokázat?", se všichni doprovázející i funkcionáři jednoty snažili vytvořit ty nejlepší dostupné podmínky pro cestu k zápasu i pro zápas samotný. Nemalou úlohu v tom měl táta spolužáka Jelínka, který nás svým vytrvalým a téměř nesrozumitelným pokřikováním patřičně hecoval. Všichni jsme měli z vyhlášené "jámy lvové" nemalé obavy, o tamním publiku jsme neměli příliš povzbuzující informace. Po nervozitě záhy po zahájení utkání ale nebylo ani památky a svého soupeře jsme před jeho temperamentním publikem doslova šokovali. Ani stůl shozený z balkonu na hřiště po závěrečném hvizdu rozhodčího nic nezměnil na výsledku 47:39 (15:12), jímž jsme si vybojovali přebornický titul a účast v kvalifikaci o postup do oblastní soutěže. Kdo byli střelci v klíčových utkáních? V Rumburku Šuk 12, Oprchal 10, Dusílek 6, Klor 4, Číhal 2, v Lomnici Klor 14, Šuk 11, Dusílek 9, Oprchal 8, Pekárek 4 a Vaniš 1 bod.
V kvalifikaci jsme byli rovněž úspěšní. Postupně jsme porazili S. Velké Meziříčí 45:34, S. Čáslav 75:31, S. Jičín 67:40 a přes porážku 53:66 od S. Pražský jsme si 2. místem zajistili účast v tehdy druhé nejvyšší soutěži ČSR - divizi 1950/51. Během uplynulé sezóny jsme sehráli 46 utkání s celkovým skore 2951:1548 bodů, když nejlepšími střelci našeho týmu byli Oprchal s 964, Dusílek se 792 a bronzový Šuk s 526 body.
pokračování příště
