autor:
Mgr. Marta Hrubešová, advokátka z Varnsdorfu
Minulý rok v květnu jsem darovala svému synovi větší finanční částku, za kterou si koupil automobil. Nedlouho poté jsme se pohádali, dá se říci, že šlo o maličkost, a syn se mnou od té doby nemluví, na ulici mě nezdraví, dokonce dělá, jako by mě neviděl. Chtěla bych, aby mi peníze, které jsem mu dala, vrátil. Je to možné?
Podle § 630 občanského zákoníku se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Pokud dárce využije svého oprávnění, zanikne darovací vztah okamžikem, kdy jeho projev vůle dojde obdarovanému (např. když je obdarovanému doručen dopis, ve kterém mu dárce sděluje, že se domáhá vrácení daru). Jedná se zde tedy o jednostranný právní úkon dárce adresovaný obdarovanému, pro který sice zákon nepředepisuje písemnou formu, avšak lze ji doporučit, a to zejména z hlediska usnadnění důkazní situace v případném soudním sporu.
Pokud jde o to, které chování obdarovaného lze považovat za hrubé porušení dobrých mravů, je nutno podotknout, že by uplatnění práva dárce zřejmě nebylo úspěšné v případě, že by chování obdarovaného bylo "pouze" nevhodné či nevděčné. Muselo by se jednat skutečně o porušení dobrých mravů značné intenzity popř. porušování soustavné (např. fyzické násilí, hrubé urážky atp.). Poté, co dárce uplatní své právo, je obdarovaný povinen vydat vše, co bylo předmětem daru. Kromě toho je povinen vydat také užitky z daru, které získal od okamžiku, kdy svým chováním hrubě porušil dobré mravy. Pokud se stane, jako ve Vašem případě, že obdarovaný již předmět daru nemá, musí dárci poskytnout peněžitou náhradu. Doba, ve které se dárce po uzavření darovací smlouvy může domáhat vrácení daru, není omezena, musí však své právo uplatnit v obecné promlčecí lhůtě, tj. do tří let ode dne, kdy obdarovaný svým chováním hrubě porušil dobré mravy.
Závěrem je potřeba dodat, že zrušení darovací smlouvy je osobním právem dárce, a zaniká proto nejpozději jeho smrtí. Pouze za předpokladu, že by dárce ještě za svého života své právo řádně uplatnil, mohli by se případní dědicové domáhat vydání věci popř. odpovídající peněžité náhrady.
Mám možnost uzavřít nájemní smlouvu na byt, majitel však po mně požaduje jakousi kauci ve výši 20000,- Kč, aby prý měl peníze na případné škody, které způsobím. Je možné, aby něco takového požadoval?
Ačkoliv to u nás zatím není příliš obvyklé, je možné, aby byla mezi pronajímatelem a nájemcem uzavřena smlouva o kauci na byt. Tuto smlouvu sice prozatím občanský zákoník neupravuje, je však možné uzavřít ji jako tzv. smlouvu nepojmenovanou v souladu s § 51 tohoto zákona.
Smlouvou o kauci neboli peněžité záruce se nájemník většinou zavazuje k tomu, že složí určitou finanční částku k zajištění náhrady případných škod, které způsobí on nebo osoby s ním bydlící na vybavení bytu. Zajistit je možné také splatné nájemné či zálohy na služby. Dohodnutá kauce by měla být přiměřená (v praxi bývá u nás doporučován šestinásobek stanoveného nájemného a záloh na služby). Pronajímatel je povinen zajistit úročení složené kauce, běžně se proto ukládá na dohodnutý účet u některého z peněžních ústavů, a smí tyto finanční prostředky použít pouze k účelu, který byl dohodnut ve smlouvě o kauci. Při skončení nájmu je pronajímatel povinen v dohodnuté lhůtě provést řádné vyúčtování kauce a nespotřebovanou částku (včetně úroků) nájemci vrátit.
Majitel domu, v němž mám pronajatý byt, nám a ostatním nájemníkům v domě tvrdí, že podle jím vydaného domovního řádu jsme povinni provádět úklid na chodbách. Pokud prý ho neprovádíme, porušujeme své povinnosti a může nám dát výpověď z nájmu. V nájemní smlouvě nebylo ohledně úklidu společných prostor dohodnuto nic. Má pravdu?
V tomto případě majitel domu pravdu nemá. Pokud skutečně v nájemní smlouvě nebylo nic o úklidu dohodnuto, je pronajímatel povinen ho zajistit. Záleží pouze na jeho rozhodnutí, jestli bude uklízet sám nebo jestli si pozve úklidovou firmu. Samozřejmé ovšem je, že poté bude úklid účtován nájemníkům jako služba poskytovaná v souvislosti s nájmem. Cena za úklid není regulována, měla by však odpovídat cenám, jaké si účtují ostatní úklidové firmy v okolí, tj. mělo by se jednat o cenu obvyklou. Majitel domu tedy nemůže nutit nájemníky, aby úklid společných prostor prováděli, pokud mezi nimi nedojde k dohodě. Stejně tak se v tomto směru nemusíte obávat výpovědi nájmu z bytu.