S přihlédnutím k uveřejněným výsledkům ankety v Rumburských novinách o práci a oblíbenosti pracovníků města se vracím tímto malým zamyšlením k jedné události.
Ječivý zvuk sirén přeťal jinak poklidný běžný šum našeho města. V Rumburku hoří! Ne, že by to bylo něco výjimečného. Hořívá občas i jinde a jindy. Požár vznikl v jednom bytu ve středu města. V tomto případě dopadlo vše dobře, podařilo se zachránit dva lidské životy a okolí druhý den, mimo typické vůně nebo zápachu, chcete-li, ohně a spáleniště, nepoznalo, co se tu odehrálo. Při vstupu do hořícího objektu, jehož některé části (kdo ví?) hrozí zřícením, je třeba mít velký kus odvahy. Takový požár je potvůrka zákeřná a nevyzpytatelná. A pak ejhle! Není čas posuzovat, která z přispěchajících skupin požárníků je ta správná (myšleno dobrovolná nebo profesionální). Odborníci jsou totiž všichni, jenom je každý z jiné oblasti lidské činnosti. Různé znalosti se uplatní u různých požárů. O tom, že za kohokoliv, kdo je v nouzi, nasazují své životy, snad nemá význam dále hovořit, protože to už samo o sobě zasluhuje úctu.
A tohle všechno rumburští hasiči mají a na jejich práci je to znát na každém kroku. Je třeba si uvědomit, že v případě požáru či jiné další události, při které dochází k ohrožení zdraví osob nebo majetku, je důležitý každý okamžik a každá vteřinka. Nedá se čekat na dojezd okolních sborů, když ti "naši" hasiči jsou přítomni ve městě a jsou připraveni k zásahu. Čekat v tomto případě je drahé, je to luxus, který si nikdo z nás nemůže dovolit. Ten, kdo pochybuje o důležitosti hasičů by si měl ujasnit, že v souboji s ohněm stojí hasiči (s různou úrovní vybavení) na té druhé straně a čas není jejich spojencem. Možná na to přijdou "ti důležití" dřív, než právě na té jejich střeše zakokrhá ohnivý kohout a oni budou potřebovat pomoc.
Páni hasiči, čest vaší práci.
