Všichni jsme si rovni, někteří však rovnější

Publikováno: 18.11.1999 Autor: red
Velmi ráda spím, ale v poslední době mi to moc nejde, a tak si v dlouhé chvíli občas zapnu televizi. Přesně tak jako ve středu 10. listopadu před pátou hodinou ranní. Již nevím proč, ale přepnula jsem si na druhý program České televize, kde zrovna "běžel" záznam z jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, pravděpodobně z předchozího dne. Chvíli jsem sledovala jakési zápolení o vyřizování peticí mezi poslancem Kučerou a p. Svobodou a již jsem chtěla změnit program, když paní Buzková, která jednání řídila, uvedla bod programu "Zpráva o stavu zemědělství za rok 1998". Již při projednávání předchozího bodu hlasovalo pouze 76 přítomných poslanců, a tak mne mírně překvapilo, že o tak závažné téma je u poslanců tak malý zájem. Pan Fencl, ministr zemědělství, přednášel svou, zřejmě mnohými lidmi vypracovanou zprávu a většina poslanců byla "kdesi". Právě v tu chvíli jsem si uvědomila, jakou mají poslanci "odpovědnost". Řekněme si popravdě, kdo z nás "obyčejných" si může v pracovní době dovolit odejít a ponechat svou práci jejímu osudu? A dovolím si také podotknout, jak jsme my "obyčejní královsky placeni" ve srovnání s našimi poslanci, kteří zřejmě právě takto ke své práci přistupují, i když neříkám, že všichni, což bylo vidět na vystoupení pana poslance Kovačíka (KSČM). Na druhou stranu si říkám, že třeba tento bod byl již v samém závěru dlouhého jednání a poslanci byli unaveni, ale pak jak je tedy možné, že naši městští zastupitelé vydrží sledovat průběh jednání MZ, třebaže před tím již "odsloužili směnu" ve svém zaměstnání a jednání MZ trvá např. do 22 hodin? Nemůže to být tím, že někteří z nás (zejména ti rovní) si uvědomují svou odpovědnost, kterou "ti rovnější" necítí?