15. srpna letošního roku jsme půjčil svému známému 10000,- Kč na jeden měsíc, přičemž on mi písemně potvrdil, že mi 15. září celou částku vrátí. Já jsem si koncem srpna od něj vypůjčil horské kolo s tím, že mu ho vrátím, až mě požádá. K dnešnímu dni mi nic z dlužné částky nezaplatil. Před dvěma týdny mě požádal, abych mu horské kolo vrátil. Já jsem toto odmítl s tím, že tak učiním až poté, co mi on vrátí dluh. Mohu takto postupovat?
Ve Vašem případě lze konstatovat, že jste uplatnil zadržovací právo. Toto právo je upraveno v § 151s - 151v občanského zákoníku. Podle těchto ustanovení má ten, kdo je povinen vydat movitou věc, právo tuto věc zadržet, aby zajistil svou splatnou peněžitou pohledávku vůči tomu, jemuž je jinak věc povinen vydat. Nelze zadržovat věc, která byla odňata svémocně nebo lstivě, což však zřejmě není Váš případ, protože jste si horské kolo, jak uvádíte, vypůjčil. Předpokládám, že nedošlo ani k tomu, že by Vám Váš známý uložil, abyste naložil s horským kolem určitým způsobem, který by byl s výkonem zadržovacího práva neslučitelný, jelikož v opačném případě byste také nemohl zadržovací právo uplatnit.
Pokud by Vaše pohledávka dosud splatná nebyla, bylo by možno zadržovací právo uplatnit pouze v případě, že dlužník není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky, a to, na rozdíl od výše uvedeného, i tehdy, kdyby Vám (jako věřiteli) bylo dlužníkem uloženo naložit s věcí způsobem neslučitelným s výkonem zadržovacího práva. Pokud věc zadržíte, jste povinen ihned o tom svého známého vyrozumět s tím, že mu sdělíte důvod jejího zadržení (z důvodu právní jistoty Vám doporučuji sdělit mu to písemně a pokud možno doporučeným dopisem). Věc musíte pečlivě opatrovat, chránit ji před poškozením a zničením. Pokud by Vám v důsledku plnění této povinnosti vznikly nějaké náklady, máte právo požadovat na Vašem známém jejich náhradu.
Někteří lidé se mylně domnívají, že mají právo zadrženou věc prodat a výtěžek prodeje použít k uspokojení své pohledávky. Toto není pravda, věřiteli zde vzniká "pouze" právo na to, aby v případě prováděného výkonu rozhodnutí byla jeho pohledávka přednostně uspokojena z výtěžku věci, kterou zadržuje. Dokonce i zástavní věřitel, pokud by Váš známý k movité věci zřídil zástavní právo, je v tomto případě až na druhém místě.
Uzavřel jsem kupní smlouvu na movitou věc dle občanského zákoníku. Jelikož mi kupující nezaplatil, chci podat žalobu a uplatnit zde také úrok z prodlení. V jaké výši mohu tento úrok z prodlení požadovat?
Jestliže je dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo (na základě § 517 odst. 2 občanského zákoníku) požadovat od něj úrok z prodlení, a to pokud není povinen platit poplatek z prodlení (např. v případě nezaplacení nájemného či úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu dle § 697 občanského zákoníku). Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 142/1994 Sb. a činí dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Diskontní sazba se poměrně často mění, a proto je dobré ověřit si vždy aktuální stav dotazem u některé z bank.
