Tento název mělo v pátek 15. října zdařilé setkání pořádané městem Rumburk a kulturním domem u příležitosti letošního Mezinárodního roku seniorů a těch ve světě stále přibývá. Jen v Rumburku tvoří zhruba jednu pětinu jeho obyvatel a hezká řádka z nich už přesáhla osmdesátiny. I navzdory ne právě vlídnému počasí pořadatelé napočítali 110 návštěvníků. Mezi nimi byli jednotlivci, ale i rodiny z Jiříkova, Krásné Lípy, Starých Křečan, ale také až z Ústí nad Labem. V úvodu radostného odpoledne vyjádřil ve své zdravici starosta města Jan Sembdner úctu ke stáří, jeho moudrosti a životním zkušenostem. Při pohoštění vyhrávala téměř bez přestávky rázovitá slovácká kapela Galánečka, a to jak k tanci, tak i ke společnému zpěvu, který vtipnými dialogy doplňoval kapelník se zpěvačkou souboru. Tím ovšem pozornost seniorům nekončí. Představitelům města jde o to přispívat soustavně k tomu, aby se důchodci (a zejména ti, kdož zůstali sami) necítili zapomenuti a odsunuti na okraj společnosti. A často však také svých blízkých, o čemž naše sdělovací prostředky snesly v celostátním měřítku již velké množství často otřesných příkladů. Do řady těch kladných patří v Rumburku např. činnost aktivu pro občanské záležitosti při městském úřadu, v němž působí paní Schultzová, Rezková a Jánská. Ty soustavně sledují významná životní jubilea místních seniorů a reagují na ně blahopřejnými dopisy představitelů města a těm nejstarším přicházejí blahopřát osobně.
