Společně se svým bratrem vlastním rodinný dům, a to tak, že každému z nás patří jedna polovina. Protože máme oba své vlastní byty a dům je prázdný, chtěl bych ho na nějakou dobu pronajmout. S tímto však můj bratr zřejmě bezdůvodně nesouhlasí a nechce přistoupit na žádnou dohodu. Jak mám situaci řešit?
Jak vyplynulo z Vašeho dotazu, jste s bratrem podílovými spoluvlastníky rodinného domu. Podíly, které jsou v tomto případě stejné, určují míru účasti každého z Vás na právech a povinnostech ze spoluvlastnického vztahu k domu. Na problém, který máte, je pamatováno v § 139 odst. 2 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud. Ve Vašem případě Vám doporučuji pokusit se ještě jednou o dohodu s bratrem s tím, že s ním pro ulehčení důkazní situace budete jednat písemně. Pokud se o hospodaření s rodinným domem opět nedohodnete, nezbude Vám nic jiného, než se obrátit na příslušný okresní soud.
Nedávno jsem našel peněženku s obnosem 3000,- Kč. Protože v ní byly také doklady, osobně jsem ji zanesl jejímu majiteli. Můj známý mi tvrdí, že mám nárok na nějaké nálezné. Je to pravda?
Ano, Váš známý má v tomto případě pravdu. Podle § 135 odst. 2, občanského zákoníku má nálezce právo na náhradu nutných výdajů a na nálezné, které tvoří 10 % z ceny nálezu. Toto své právo musíte uplatnit proti vlastníkovi věci.
Před měsícem nám zaměstnavatel, snad vzhledem k tomu, že u něj pracuje dost "problémových" lidí, sdělil interním předpisem, že budeme platit pokuty za pozdní příchody, a to 50,- Kč, pokud přijdeme později nejvíce o 15 minut, a 100,- Kč, pokud se opozdíme více. Nezdá se nám, že by mohl takto postupovat.
Takovýto postup skutečně zákoník práce neumožňuje, a zaměstnavatel proto žádné pokuty ani jiné podobné sankce za porušování pracovní kázně, např. pozdní příchody, zavádět nemůže. Zaměstnavatel však může pozdní příchody, neodůvodněná přerušování práce apod. považovat za neomluvenou absenci, přičemž jednotlivá neomluvená zameškání částí směn se sčítají. Poté může v souladu se zákoníkem práce např. krátit dovolenou či náhrady mzdy a v závažnějších případech by mohl se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr.
