Zavřená lékárna v Podhájí se stala námětem k zamyšlení pro paní Hrábkovou. Udělám totéž. Lékárna v Podhájí mohla existovat jen díky tomu, že zásobovala nemocnici, když to skončilo, skončila i lékárna. Vybudování nové lékárny přijde na 2,5 - 3 mil. korun, navíc režijní náklady jsou značně vysoké. Stát požaduje spousty kontrol, drahé vybavení a jeho obměny, drahý personál. Z toho plyne, že aby lékárna byť jen přežívala, potřebuje mít značný obrat. A k tomu přistupují takové radosti, jako je snížení přirážky - to poslední znamená trvalou ztrátu 10 % hrubého zisku. To nejsou podmínky pro otevírání další lékárny.
Služba pacientům se skládá z celé řady složek, kterým se říká dostupnost lékárenské péče. Patří sem vzdálenost od lékaře, od bydliště, ale také šíře sortimentu, výše zásob, doba čekání v lékárně, kvalita personálu a služeb, ceny a další. Přitom často zlepšení jednoho parametru znamená zhoršení druhého. V našem případě otevření další lékárny znamená snížení zásob v těch ostatních, ochuzení sortimentní skladby a tím více nákupů či výdejů až po předchozí objednávce - tedy, lékárna je sice blízko, ale pro více věcí je třeba jít dvakrát. Totéž platí pro ceny, snížení hrubého výnosu lékáren o 10 % rozhodnutím vlády je krok, ke kterému v žádném jiném odvětví s regulovanými cenami nedošlo a který ohrožuje regulérní činnost mnohých lékáren na Šluknovsku. Závěrem mohu konstatovat, že hustota sítě lékáren na Šluknovsku (1/400 obyv.) je stále ještě větší než průměr v republice - 1/600 obyv.
