Jako asi dost jiných lidí jsem donedávna měl za to, že pojmy "půjčka" a "výpůjčka" jsou totožné. Nedávno jsem však slyšel, že jde o dvě různé věci. Jaký je vlastně mezi nimi rozdíl?
Smlouva o půjčce je upravena v § 657 a 658 občanského zákoníku. Podle těchto ustanovení smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Půjčka může být bezplatná či úplatná.
Věřitel tedy v podstatě přenechává dlužníkovi určité zastupitelné věci k tomu, aby s nimi volně nakládal, popř. aby je spotřeboval, a po čase mu vrátil jiné věci stejného druhu. Věci přitom přecházejí do vlastnictví dlužníka.
Výpůjčku upravuje § 659 a násl. občanského zákoníku. Podle smlouvy o výpůjčce vzniká vypůjčiteli právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat. V tomto případě se jedná o individuálně určenou věc, což je základní rozdíl mezi touto smlouvou a smlouvou o půjčce. Většinou logicky předmětem výpůjčky nebude věc, která se užíváním spotřebovává, ale není to neměnná zásada, jelikož v každém případě je rozhodná vůle stran smluvního vztahu. Věc nepřechází do vlastnictví vypůjčitele a tento je povinen užívat ji tak, aby nedošlo ke zhoršení její podstaty, přičemž se ovšem počítá s běžným opotřebením.
Na závěr bude asi nejlepší osvětlit situaci na jednoduchém příkladě, Pokud pan X přenechá panu Y metrický cent uhlí s tím, že mu za měsíc vrátí metrický cent uhlí stejného druhu, jde o smlouvu o půjčce. Toto uhlí přejde do vlastnictví pana Y, který ho spotřebuje a za měsíc je povinen panu X vrátit jiné uhlí stejného druhu. Jestliže pan X přenechá panu Y k bezplatnému týdennímu užívání automobil, jde o výpůjčku, přičemž samozřejmě vlastníkem automobilu zůstává stále pan X. Šlehačkový dort by byl zpravidla, vzhledem k tomu, že se běžným užíváním spotřebuje, předmětem půjčky, ale je možné, aby byl předmětem výpůjčky, pokud ho půjčitel přenechá např. k tomu, aby byl jeden den někde bezplatně vystaven s tím, že mu poté bude vrácen.
V souvislosti s organizačními změnami v našem podniku mi zaměstnavatel navrhl, abych s ním uzavřela dohodu o rozvázání pracovního poměru. Budu mít, pokud tuto dohodu podepíšu, nárok na odstupné?
Podle § 60a zákoníku práce náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů. Z toho tedy vyplývá, že také Vám vznikne nárok na odstupné. V každém případě Vám ovšem doporučuji trvat na tom, aby v dohodě byl uveden konkrétní důvod rozvázání pracovního poměru. Pokud by se tak nestalo, mohla byste se v případě soudního sporu dostat do důkazní nouze.
