Ano, při tak krásném vrcholu jara to ani jinak nejde, i když po pravdě řečeno u mne už jde spíše o čisté brýle. Podívejme se okolo sebe očima, které vidí krásu. Posaďme se chvilinku třeba na rumburské náměstí, nehleďme na čas, který pádí bez ohledu na lidské touhy a sny. Pomi"me přeplněné odpadkové koše, které se odvážejí podle smluv a nikoliv dle potřeby. Ale já chci psát o kráse, ne o ošklivosti, i když ta se velmi často vloudí. Čisté oči vidí převážně krásu a jarní slunný den je krásy veletrh. Lidé odložili těžkou obalovou techniku, do které je zabalila paní zima a vyměnili ji za lehké obláčky šatstva pro vítězící sluníčko. Tu a tam se dají zhlédnout krásné dlouhé nohy kmitající v kraťoučké minisukni, krásná oblá trička, či snad důmyslně prostřižené maxisukně, které vedou myšlenky některých nemravů až k zasnění.
Ženy jsou odedávna existující objekty krásy a sám Adam by se podivil, co je krásy z jeho obětovaného žebra. Ale ani zástupkyně Evina plémě nepřijdou zkrátka, pěkných mladíků je stále dost a co více, pomáhají jim posilovny a rovnoprávnost v návštěvě kosmetických a kadeřnických salónů, majících snad i něco do sebe. Kde je krása, tam je i veselá mysl. A krása člověčí, doplněná pěkným prostředím, ta pohladí přímo po duši, i když tato pohlazení na našem náměstí nejsou tak čistá. Pohladí květiny před Venezií nebo poetické venkovní posezení u Bonanzy a odkaz krásymilovných předků - řečeno slovy klasika: "báse" v kameni", - morový sloup. Jsem optimista a věřím, že se zamyslí nad svým chováním vandalové, kteří krásu lidem ničí, ale i ti, co si myslí, že demokracie je ničení toho, co potěší druhého - krásu duševní i hmotnou.
To vše vidí čisté oči. Ale teď už jsem se moc rozepsal a už slyším moji lepší půli, kterou znám více než 30 let: "Kde se to v tobě vzalo?". Ale když je to nádherné jaro. Vždyť kdo hledá krásu, určitě najde - ošklivost nehledej - po ní nikdo netouží.
