Tato otázka zajímá každého obyvatele našeho města, a poněvadž jsem obyvatelem Dolních Křečan, zajímá mne tento problém zvlášť. Často projíždím nebo procházím ulicí Slévačskou a zejména v podzimních a zimních měsících mne často do nosu udeřil štiplavý kouř, který vycházel z komína tavírny bývalého TOSu a nyní Metalurgie Rumburk, s.r.o. Další zdroj úniku zejména prachových částic byl z komína sušičky písku v jižním areálu slévárny. Velmi jsem litoval občany, kteří žijí v ulici U rybníka, Královská a Mírová. Také mohu potvrdit, že uvedená továrna byla pod palbou kritiky a kontrola zde stíhala kontrolu.
Od začátku letošního dubna zde došlo k zásadní změně. Vzduch, který vystupuje se sušičky písku, je čistý a z komína již nevychází žádný prach. Co je příčinou tak veliké změny? Jsou to především vysoké finanční náklady, které musela firma vynaložit na výměnu původních čistících filtrů, jejichž účinnost je díky možnostem současné moderní technologie již překonána. Starý způsob čištění spalin ze sušičky písku a odsávání písku spočíval v čištění směsi ve vodních hladinových odlučovačích polské výroby. Nová metoda spočívá v čištění směsi pomocí suchých textilních filtrů, dodaných tuzemským výrobcem. Tyto filtry mají vysokou účinnost a do ovzduší by se nemělo dostat více než 5 mg prachu v jednom metru krychlovém, což je hodnota hluboko pod zákonem stanovenou míru. Kromě změny technologie filtrace probíhá také, jak vysvětluje vedoucí technologického úseku Ing. Kročil, výměna původního olejového hořáku pro sušení písku za hořák plynový. Touto změnou se velmi sníží podíl škodlivin ve vzduchu. Nelze také přehlédnout stavbu nové čistírny odpadních vod, neboť tato zpráva je velmi příznivá pro rybáře, kteří Mandavu obhospodařují. Stavba této čistírny vyšla firmu na 2 mil. korun a dosavadní zlepšení čistoty vzduchu stálo firmu 1,9 mil. korun. Z těchto čísel je patrné, jak veliké úsilí muselo především vedení firmy vynaložit a kolik volného času museli zaměstnanci této problematice věnovat.
Nejbolavějším místem celého provozu slévárny stále zůstává únik škodlivin z komína tavírny kovu. Protože jsme v neustálém kontaktu s vedením firmy, tak vím, že tento problém byl již jednou řešen. Záměrem majitelů slévárny bylo již koncem roku 1997 nahradit výrobu tekutého kovu v zastaralých kupolních pecích výrobou kovu v kyslíkové rotační peci. Takovýto způsob výroby znamená nižší množství plynných i prachových emisí než v kupolních pecích. Bohužel vybraný tuzemský dodavatel pecního zařízení zklamal a Metalurgie Rumburk toto zařízení nepřevzala, zároveň musela od sjednané smlouvy ustoupit. Podle posledních informací se však přece jen dočkáme ještě v tomto roce dokonale čistého ovzduší, neboť bude spuštěn nový pecní agregát od zahraničního výrobce. Vysvětlení je dosti odborné, avšak pro pochopení celého problému velmi důležité. Zároveň je nutno říci, že Metalurgie Rumburk, s.r.o., již významně přispěla ke zlepšení ekologie v našem městě a může být dobrým příkladem pro ostatní provozovatele. Popřejme proto firmě hodně úspěchů a vytrvalosti při řešení ekologické problematiky.
