Sparterie (zboží vzniklé vyplétáním z proužků osikového, topolového, lipového či vrbového dřeva) se na Šluknovsku vyráběla především ve Starých Křečanech. Koncem 18. století sestavil tesař Anton Manzel z Nových Křečan první stav na výrobu sparterie, který byl v té době k viděnív Rynarticích u Jetřichovic. Posléze získali i další sousedé tyto stavy pro domácí výrobu, jež se později rozšířila především ve Starých Křečanech.
Osikové dřevo bylo nejvhodnějším materiálem. V nařezaných pruzích o délce 1,25 m se dováželo z východního Pruska, Ruskaa Galicie. Transport byl velmi namáhavý do doby, než tuto úlohu převzala železnice. Dřevo bývalo uskladněno ve vodě až jeden rok. Pruhy se štípaly na díly, které se následně hladce hoblovaly. Dělícím hoblíkem s určitým počtem nožů byly zhotovovány proužky o šíři 1-5 mm. To vyžadovalo velkou zručnost a přesnost, neboť hoblík se musel usměrňovat podle vláken dřeva. Slabé proužky pak byly ve stavu tkány do deskovitých tvarů, přičemž se zaplétal i provázek. Proužky nebo desky byly běleny, barveny a apretovány. Užívaly se k výrobě klobouků, čepic Různými vzory potištěné se prodávaly jako prostírání, rolety a stínidla lamp. Z této pleteniny byly zhotovovány také košíky, pouzdra na cigarety a na bonboniéry.
