Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

Letošní zima klíšťatům radost neudělala

Posledních pět mírných zim mělo za následek masivní přemnožení klíštěte obecného po celém území České republiky. Ale letošní zima tomuto nenáviděnému parazitovi zas až tak moc radosti neudělala.

„Díky holomrazům na začátku zimy promrzla půda dost hluboko, což hodně klíšťat zahubilo, a příznivý pro ně nebyl ani téměř tříměsíční pobyt pod sněhem, ani podmáčení půdy při rychlém odtátí sněhu. Lze předpokládat, že letos na jaře klíšťat v přírodě výrazně ubude,“ neskrývá optimismus Miroslav Lotocký z odboru životního prostředí Městského úřadu Rumburk.

Největší šanci na přežití měla ta klíšťata, která zimu přežila v kožichu horkokrevného nositele, jako jsou srny, lišky, zajíci, myši apod. Většinou jsou to samičky, které se živí krví, narozdíl od samců, kterým k životu stačí jen rostlinné šťávy, a tak přezimují v trávě a v půdě. První klíšťata by se měla objevit čtrnáct dní po posledním sněhu, přibližně v polovině března, nejvíce se jich však objeví jako obvykle v květnu a poté v září.

Stejně nelehko muselo být letos v zimě i slimákům. Ti sice přezimují hluboko v listí a měkké půdě, ale i jejich populaci by mohla letošní zima citelně oslabit. O jejich úplném vyhynutí však nemůže být řeč. Pokud slimák nakladl svá vajíčka na podzim, noví jedinci se vylíhnou na jaře a na naše zahrádky zaútočí opět se svou mlsnou dravostí. Jedinou ochranou proti nim jsou chemické přípravky a přirození nepřátelé, jako jsou krtci, slepýši, ježci a celá řada ptáků. Těmto masožravcům však nechutná plzák španělský, který k nám byl v devadesátých letech zavlečen z Pyrenejského poloostrova a který se v našich podmínkách přemnožil díky nedostatku přirozených nepřátel. Přesto i na něho si již vybraní ptáci brousí zobáky. Podle Miroslava Lotockého se za touto „pochoutkou“ k nám stahují ptáci z jeho původních zemí.

Vážnější škody by zima neměla udělat v řadách srnčí a vysoké zvěře. „Zatím jsme neměli od myslivců nahlášeny přes zimu nějaké masivní úhyny zvěře,“ konstatuje Miroslav Lotocký. Dodává ale, že všechno se může změnit teď na jaře při přechodu ze suché stravy, kterou zvěř myslivci v zimním období přikrmují, na stravu zelenou a čerstvou. „Srnčí a vysoká zvěř je velice citlivá na skladbu potravy. Zatímco se v zimě přizpůsobí jejich střevní mikroflóra suché stravě, při náhlém přechodu na zelenou a šťavnatou může u těchto zvířat dojít k prudkým zažívacím problémům, které mohou končit i smrtí. Ale přesné informace o stavu lesní zvěře po letošní zimě budeme mít až poté, co bude na konci března ukončen myslivecký rok a spočítány konečné stavy lesní zvěře,“ uzavírá Miroslav Lotocký.

Tisk Tisk | E-mail E-mail