Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

Tadeáš Palme krásnolipský Beethoven

beethoven V matrice uložené v litoměřickém státním archivu je uvedeno datum narození Tadeáše Palmeho 23. dubna 1765. Thaddeus Adalbert Gottfried Palme se narodil v Krásné Lípě jako první dítě Joh. Gottfrieda Palmeho a Marie Elisabeth. Po základních studiích doma a v sousedním Rumburku studoval v Praze filozofii a tato studia ukončil roku 1784 jako Magister Matheseos. Když 28. 2. 1785 zemřel v Krásné Lípě první učitel Wentzel Matzke, jmenoval v České Kamenici sídlící pán Franz Ulrich hrabě Kinský dekretem z 3. srpna téhož roku mladého Palmeho, na přání obce Krásná Lípa, nástupcem učitele Matzkeho. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno i biskupským konsorciem v Litoměřicích. Tadeáš Palme se 9. května 1789 oženil s Marií Annou Kronraffovou ze Znojma, dcerou rumburského bankovního výběrčího Johanna Kronraffa. Měli spolu čtyři dcery. Jedna z nich, dcera Karolína, se 11. 12. 1803 provdala za hudebníka Franze Bendela seniora, pocházejícího z České Lípy, který hrál v roce 1827 jako první na nové krásnolipské, ještě nedokončené Fellerovy varhany. Z jejich manželství vzešel budoucí klavírní virtuos a profesor na berlínské hudební akademii Franz Bendel, po němž je v Krásné Lípě pojmenována ulice.
Dne 19. 11. 1836 „ráčilo Jeho c. k. Veličenstvo dle dektretu č. 7315 s plnou rozhodností a ve vší milosti předat vzornému učiteli v Krásné Lípě Tadeáši Palmemu s přihlédnutím k jeho dlouhému a chvalnému učení ve škole Malou zlatou civilní čestnou medaili se stuhou.“
Palme byl v celém kraji vyhlášeným učitelem hudby a oblíbeným kantorem na krásnolipském kůru, kde vedl jak sbor, tak orchestr. Vedle toho vedl i školní orchestr. Pro své žáky napsal Školní písně lidové, které vyšly v roce 1806 v Praze a pro velký úspěch byly znovu vytištěny v letech 1808 a 1837.
Tadeáš Palme zemřel 2. 8. 1836 a byl pochován v Krásné Lípě. Z roku 1810 pochází Palmeho Requiem in f moll. Opis partitury získal nepřímý potomek skladatele Thorgunt Palme, žijící dnes ve Švýcarsku. Ten ho věnoval Igoru Heinzovi, který je ze starých klíčů upravil do dnešní notace, podle které připravil Vilémovský chrámový sbor vedený Mudr. Markétou Englerovou premiéru tohoto díla.
V myšlenkově nejzávažnějším Palmeho díle, v oratoriu Stabat Mater, se mísí beethovenská údernost s mozartovským půvabem, ale přítomny jsou již také zkušenosti s nastupujícím romantismem. Na koncertě 2. 11. zazní též Předehra k tomuto oratoriu a Heinzova úprava Arie č. 3 z oratoria pro 2 fagoty a orchestr v interpretaci sólistů Patrika Englera a Petra Richtera.

Tisk Tisk | E-mail E-mail