Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

Obyvatelé Velkého Šenova oslavili v září hned dvě staletá výročí

Oslav sta let svého města, které bylo dekretem císaře Františka Josefa I. v roce 1908 povýšeno na město, a sta let své základní školy, která byla rok od položení základního kamene v roce 1907 slavnostně otevřena 1. září 1908, se zúčastnili snad všichni Šenované. Slavnosti se konaly dva dny, od pátku 19. září až do sobotních nočních hodin. Lahodného a chutného jídla bylo dost a pití teklo proudem, oslavencům přišel na náměstí zazpívat Martin Maxa, skupina Arzenal band a Malevil band p. Zelinky.
Nečekaným zpestřením slavností byl příjezd Rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. v kočáře taženém koňmi, který symbolicky vložil do rukou starostky města Marcely Boháčové dekret, díky němuž se z neznámé vesnice Šenov stalo v té době významné město Velký Šenov v Čechách.

Kromě císaře Františka přijali pozvání i starostové okolních obcí, z pódia pozdravil Šenovany i rumburský starosta Jaroslav Sykáček a senátor Josef Zoser. Hejtman Ústeckého kraje, který byl pozván několik měsíců předem, se jen několik dní před šenovskými slavnostmi omluvil a poslal za sebe náhradníka, svého náměstka Petra Fialu. Ten se při svém projevu pokusil přesvědčit šokované šenovské občany, že se již několik staletí mohou honosit hrdým titulem nejsevernějšího města České republiky. Ale toto drobné faux paux mu záhy bylo odpuštěno, vždyť Šenov je jen o šest kilometrů jižněji než Šluknov, a tomu titul nejseverněji položeného města v republice nikdy nikdo nevezme, a to ani omylem.
Radost obyvatelům Velkého Šenova naopak udělal primátor města Děčína, který ví, co potěší, a přivezl jim dárek, láhev nápoje, který je starší než samotný Velký Šenov, karlovarskou Becherovku. Dobré pití jako dárek nikdy neurazí, a Šenovákům doopravdy udělalo radost, škoda jen, že se na všechny nedostalo.
Oficiální projevy, které přihlížející už místy začaly nudit, přerušila ženština oděná do dobového kroje, která se s košíkem lahodných domácích koláčků vrhla mezi politiky a začala je chutným pečivem krmit. A protože se s plnými ústy špatně hovoří, zanechali pánové dalších řečí a zábava lidu se tak mohla rozvinout v plné šíři.
Šenov takové oslavy nezažil již dlouhé roky. Pamětníci si vzpomínali na oslavy prvního máje v roce 1989, kdy se zde naposledy sešlo takové množství lidí, ale všichni se shodli na tom, že tentokrát si zábavu opravdu a upřímně užívají a náležitě vychutnávají. Příznivými ohlasy a reakcemi byla potěšená i starostka Boháčová, která začala uvažovat o pořádání podobných slavností i v dalších letech a na stejném místě, které je na rozdíl od lesního koupaliště přístupné všem, i těm starším a hůř pohyblivým lidem.
Děti si užily loutkové představení, jízdu na koních a v kočáře, ale i několik pouťových atrakcí postavených nedaleko náměstí. Slibovaný parašutista neseskočil, protože mraky byly nízko, ale nikomu to nevadilo, protože i bez něj se Šenováci bavili báječně. Oslavy stého výročí vrcholily ohňostrojem a v místním domě kultury taneční zábavou, která skončila až za prvního kuropění.

100 let Základní školy ve Velkém Šenově

Stoleté kulatiny oslavila i šenovská škola a v duchu pravidla „Škola hrou“ si hráli všichni, a učitelé snad nejvíc.
Oblečeni do dobových kostýmů vyučovali ve starodávné učebně vybavené staletým nábytkem, který si pro tyto účely vypůjčili v Kytlici. A tak si děti poslechly přednášku pana katechety z náboženství, při hodinách hudební nauky se naučily tancovat českou Mazurku i s panem „inšpektórem“ a v hodinách rodného jazyka trénovaly psaní inkoustem a perkem. Za kaňky nebo zlobení byly potrestány rákoskou a při hodinách fyzkultůry několika dřepy.
Po školních chodbách se tiše posouvaly slečny učitelky, stejně jako paní řídící, paní radová a financová. Se vznešeností sobě vlastní se čas od času vynořil na chodbě důstojný pan otec a naopak s charakteristickým rámusem a pořváváním ohlašoval konec a začátek hodiny pan školník za pomoci neobyčejně protivně rachotícího zvonce. Pozadu nezůstala ani Dobromila Rettigová alias paní Stravenková, která těm nejchudším dětem rozdávala lahodná jablíčka a koláčky.
O sto let zpátky se vrátily i děti, a tak do školních škamen usedly nafintěné holčičky z lepších rodin v rozkošných kloboučkách, s hedvábnými rukavičkami a kraječkami pod krkem, vedle chudých kluků z dělnických kolonií, s jednou kšandou na kalhotách, botami po dědečkovi a nudlí u nosu. A takových Zilvarů z chudobince tam bylo víc, než dost.
Aby si radost ze staletých narozenin školy užili i ostatní, vypravili se učitelé a děti na průvod městem, kterému přihlíželo několik stovek nadšených a mnohdy i dojatých Šenovanů.
Sladkou třešničkou na pomyslném dortu bylo divadelní představení Ať žijí duchové, které s dětmi připravil manželský učitelský pár Lohnických. Výjimečné bylo především tím, že zahajovalo novou etapu života místního kina, které bylo třináct let zavřené pro svůj havarijní stav a jehož rekonstrukce byla dokončena jen několik hodin před zahájením oslav. O představení šenovských dětí byl takový zájem, až kino praskalo ve švech a mnozí z diváků se do sálu ani nedostali.
V sobotu byla škola otevřena veřejnosti, a i když se počítalo s velkým zájmem, skutečnost předčila očekávání. Před budovou se vytvořila dlouhá fronta těch, kteří si tuto příležitost nechtěli nechat ujít. Na svou starou školu se přišli podívat bývalí učitelé a žáci, dokonce i ti, kteří ještě pamatují školu předválečnou. Prohlídku si nenechali ujít ani rodiče a prarodiče současných i budoucích žáků. Na památku si pak všichni odnášeli pamětní listy, hrnečky a drobné keramické dárky vyrobené dětmi ve školní dílně.
Šenovská škola jasně dokazuje jedno pravidlo, a to, že obec nebo město, kde nefunguje škola, umírá. Šenovské škole ještě před několika roky hrozilo uzavření, protože z hygienického i bezpečnostního hlediska nesplňovala ani české ani evropské normy. Naštěstí se jí díky přispění a snaze mnoha zainteresovaných lidí podařilo rekonstruovat a škola dnes vypadá jako nová. A oslavy 100 let šenovské školy byly i oslavami všech těch, kteří se jakoukoli měrou na jejím dalším fungování podíleli a podílejí.

 

 

Tisk Tisk | E-mail E-mail