Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

Týká se nový správní řád i vás?

Do kontaktu s úřadem, a nejčastěji s obecním či městským úřadem, se dostává většina občanů. Někteří dobrovolně, aby jim bylo přiznáno nebo osvědčeno nějaké právo, někteří nedobrovolně, a to když jim úřad ukládá nějakou povinnost. Část lidí se obrací na úřad i proto, že sousedé a další osoby se dotýkají jejich práv. Úředníkům se tak na stůl dostávají různá podání, podněty, stížnosti a žádosti, které jsou povinni včas vyřizovat.
Od 1. ledna tohoto roku začala pro úředníky platit nová pravidla obsažená ve 184 paragrafech zákona č. 500/2004 Sb., z nichž je možné sestavit konkrétní postupy, jak v dané věci postupovat, a to od jejího určení až po její vyřízení.
Nový správní řád se tak přímo či nepřímo dotýká každého občana, který má co do činění se správními orgány, kterými jsou například ministerstva, krajské, městské či obecní úřady, stavební či přestupkové komise a orgány moci výkonné. Nový správní řád se také vztahuje na uzavírání veřejnoprávních smluv a především na úředníky, na účastníky řízení, ale i na další osoby.
V souvislosti se zavedením nového správního řádu se na veřejnost dostalo mnoho mylných a nepřesných informací, a tak některé z nich, které občany nejvíce zajímají, uvádíme na správnou míru.

  • Ruší nový správní řád úřední hodiny na úřadech?
    Nový správní řád úřední hodiny žádným způsobem neupravuje a není pravdou, že by je rušil. Úřední hodiny jsou pro státní správy upraveny usnesením vlády č. 595/1995.
    Z toho vyplývá, že po 1. lednu 2006 nemohlo v důsledku nabytí účinnosti správního řádu dojít ke změně úředních hodin. Úřední hodiny jsou tradičním institutem veřejné správy. Obecně se vychází z toho, že úřední osoby mají část pracovní doby vyhrazenou pro jednání s klienty a ve zbytku pracovní doby plní ostatní pracovní úkoly. Zrušení úředních hodin by proto znamenalo snížení produktivity úředních osob a potřebu nových pracovních sil. Proto nikdy nebylo úmyslem úřední hodiny zrušit. Úřední hodiny byly v rámci státní správy naposledy stanoveny zmíněným usnesením vlády, podle kterého musí mít všechny státní orgány jednotné úřední hodiny v pondělí a ve středu od 8 do 17 hodin, pokud úřední den nepřipadá na den pracovního klidu.
    Ze zásady dobré správy a součinnosti s účastníky lze dovodit, že pokud to konkrétní podmínky umožňují, může správní orgán jednat s účastníky i mimo úřední hodiny. Stejně může správní orgán jednat s účastníkem i v případě, že se k němu dostavil mimo úřední hodiny. V případě, že to není možné, není odkaz na úřední hodiny v rozporu s těmito zásadami. Závěrem je třeba podotknout, že úřední hodiny se nevztahují na jednání mezi úřady.
  • Je pravda, že za urážku úředníka budou lidé platit pokutu až 50 tisíc korun?
    Při ukládání pořádkové pokuty je správní orgán vázán pravidly správního řádu, podle kterých se pořádková pokuta uloží pouze v případech a v rozsahu, jak to vyžaduje zajištění účelu řízení. Urážka správního orgánu (a případně též jednotlivých úředních osob) bude většinou spadat pod jednání, které správní řád označuje jako hrubě urážlivé podání. Výklad tohoto neurčitého právního pojmu nezáleží na subjektivním pocitu úřední osoby. V rámci svého uvážení správní orgán objektivně zhodnotí, zda jde o podání, které je skutečně nejen urážlivé, ale přímo hrubě urážlivé. Přitom přihlédne ke všem okolnostem případu tak, aby mezi jednotlivými skutkově podobnými případy nevznikaly neodůvodněné rozdíly. Úvahy, kterými se při jejich hodnocení správní orgán řídil, uvede v odůvodnění rozhodnutí tak, aby byly přezkoumatelné odvolacím orgánem. Lze očekávat, že pojem hrubě urážlivé podání bude vymezen judikaturou správních soudů. Za hrubě urážlivé podání nelze v žádném případě považovat např. pouhou kritiku činnosti správního orgánu, byť by šlo o kritiku arogantní a neoprávněnou.
    Horní hranice výše pořádkové pokuty byla novým správním řádem zvýšena na 50.000 Kč a tím byla sjednocena s ostatními procesními předpisy. Dolní hranice není stanovena, lze proto ukládat i pokuty ve zcela symbolické výši. Podle hledisek stanovených zákonem bude pokuta na horní hranici stanovené sazby ukládána za jednání, které výrazným způsobem ztížilo postup správního orgánu v řízení a dosažení účelu řízení, a to především v řízení, jehož předmět lze považovat za velmi významný, (např. ta řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, jejichž výsledkem může být uložení mnohamilionových opatření, dále některá stavební řízení a podobně).
    V případě hrubě urážlivého podání si lze srovnatelnou situaci představit pouze stěží. Rozhodně tedy nelze obecně tvrdit, že za urážku úředníka bude vždy ukládána pokuta 50.000 Kč. Smyslem sankce je především individuální prevence. Z uvedeného důvodu lze uvažovat o sankcích v řádech stovek korun, v případech, kdy bude hrubě urážlivé podání hraničit s trestným činem v řádu tisíců korun.
  • Nařizuje nový správní řád, aby byli úředníci ve styku s občany zdvořilí?
    Větší důraz na korektní vztah úředníků vůči občanům a snaha o větší rychlost ze strany úřadů v jednotlivých případech jsou projevy koncepce, která je v takto obecné rovině nově zavedena správním řádem a která pojímá veřejnou správu jako službu veřejnosti. V zákoně je výslovně uvedeno, že „každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc“. Z toto vyplývá, že úředníci by se měli jednak ve styku s občany za všech okolností zdržet chování vybočujícího z obecně uznávaného standardu slušného chování (zejména jakékoliv jednání snižující důstojnost či vážnost dotčených osob a obecně arogantní chování). Přichází-li v úvahu více možností věcných řešení dané věci, správní orgán v rámci své povinnosti vycházet dotčeným osobám vstříc zvolí takové řešení, které je pro dotčené osoby nejpříznivější, zejména je-li to možné, vyhoví podané žádosti.
  • Zrychlí se jednání s úřady?
    Záležitosti mají být vyřizovány „bez zbytečných průtahů“. Správní řád stanoví, že rozhodnutí má být vydáno bezodkladně, pokud to není možné, tak v zákonem stanovené lhůtě. Lhůty pro vydání rozhodnutí jsou dané a neprodloužitelné, což je posun proti předchozímu právnímu stavu. Mělo by tak dojít k zásadnímu zrychlení správního řízení. Pokud dojde k překročení lhůty pro vydání rozhodnutí, nebo je z okolností již předem zjevné, že lhůta nebude dodržena, nadřízený správní orgán (např. pokud je v prvoinstančním orgánem obecní úřad nadřízeným orgánem je krajský úřad) provede opatření proti nečinnosti. Možnosti, jak zasáhnout proti nečinnosti podřízeného správního orgánu, byly proti předchozímu právnímu stavu značně rozšířeny. Provedení opatření proti nečinnosti je za splnění zákonných podmínek povinností nadřízeného správního orgánu. Nedomůže-li se účastník řízení ochrany proti nečinnosti správního orgánu ani po vyčerpání všech možností, které mu správní řád poskytuje, může se správní žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí.
  • Mají všechny obce v Česku webové stránky nebo publikují informace jinde na internetu?
    Již před 1. lednem 2006 měly všechny obce bez výjimky s ohledem na zákon o svobodném přístupu k informacím povinnost zveřejňovat údaje uvedené v tomto předpisu způsobem umožňujícím dálkový přístup (na internetu), neboť jsou povinnými subjekty ve smyslu tohoto zákona.
  • Co přesně správní řád nařizuje obcím v souvislosti se zveřejňováním na internetu?
    V České republice je 6243 obcí. Správní řád nově výslovně ukládá těm obcím, které nebudou schopny samy zveřejnit obsah své úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup (zejména půjde o některé menší obce), aby o tomto zveřejňování uzavřely veřejnoprávní smlouvu s obcí s rozšířenou působností, která pak bude za podmínek obsažených ve smlouvě tuto povinnost za obec vykonávat. Nedojde-li k uzavření této smlouvy, krajský úřad rozhodne, že tuto povinnost bude vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu obec patří. Obec, která nemá prostředky na samostatné vedení webových stránek, tuto možnost v každém případě získá.
  •  Co je to elektronická úřední deska?
    Nový správní řád od 1. ledna 2006 stanoví pro všechny správní orgány (tedy i obce) povinnost zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup obsah úřední desky. Obsahem úřední desky je přitom potřeba rozumět text všech dokumentů, oznámení apod., které jsou umístěny na úřední desce, bez ohledu na to, jestli souvisejí se správním řízením nebo nikoli. Tato povinnost se tak vztahuje na všechny písemnosti zveřejňované na úřední desce nejen podle správního řádu, ale také podle zvláštních právních předpisů. Nezveřejnění písemnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup je však stíháno sankcí neplatnosti pouze tehdy, pokud to zákon výslovně stanoví. Zejména se to týká doručování písemností veřejnou vyhláškou ve správních řízeních vedených podle správního řádu. Doručuje-li se podle úpravy obsažené ve zvláštním právním předpisu, sankce neplatnosti nenastává, není-li upravena v tomto zvláštním předpisu.
  • Jakým způsobem byli proškoleni úředníci a volení zástupci v oblasti správního řádu?
    Hlavním garantem vzdělávání byl Institut pro místní správu Praha, který zabezpečil jak průběžné vzdělávání (prohlubující, rozšiřující a aktualizační), tak zahrnul nový správní řád do zvláštní odborné způsobilosti. Současně Akreditační komise Ministerstva vnitra doporučila udělení akreditace k zajištění výuky nového správního řádu vzdělávacím institucím (právnických a fyzickým osobám) tak, aby byla již v průběhu II. pololetí roku 2005 zajištěna proporcionálně výuka ve všech územích. Školení, která probíhala a probíhají, mají pro úředníky, pokud jsou zařazeni do plánu vzdělávání, závazný charakter. Tato školení však nejsou cílově zaměřena na volené členy zastupitelstev (např. starosty). Ti mají možnost se školení samozřejmě zúčastnit, což z nich řada využila. Na MěÚ Rumburk byli v oblasti správního řádu již v minulém roce proškoleni všichni úředníci.
  • Jak nový správní řád upravuje doručování písemností?
    V případě doručování písemností a pošty došlo k několika zásadním změnám. Tím, kdo doručuje, může být sám obecní úřad nebo jiný správní orgán, policejní orgán nebo pošta. Vzhledem k tomu, že podání lze přijímat na úřad elektronicky, je tím pádem možné i elektronicky doručovat. Doručuje se nikoliv na adresu, na které se účastník řízení zdržuje, ale na adresu trvalého pobytu účastníka ří-zení, nebo na elektronickou adresu účastníka, anebo tomu, kdo byl k přijetí písemnosti účastníkem zmocněn. Tomu, jehož pobyt není znám, a komu se prokazatelně nedaří doručovat písemnosti, se doručuje veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úřední a tudíž i elektronické desce.
Tisk Tisk | E-mail E-mail