Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

Tolštejnské panství zve k návštěvě svých měst

Dolní Podluží
Obec se vyvíjela již od 13. století postupným spojováním několika samostatných částí, majetků majitelů Tolštejnského panství, podél potoka Lužničky. V průběhu staletí hledali místní obyvatelé obživu převážně v zemědělství, později tkalcovství, sklářství a těžbě rud. Velký rozmach obec prodělala především ke konci monarchie a v meziválečném období.
Poloha obce na svazích zalesněných Lužických hor a hraniční přechod pro pěší a cyklisty do sousedního Waltersdorfu ji předurčuje jako východisko řady turistických tras na našem i německém území.

Co stojí za vidění?

  •  V údolí potoka Milířky byla v roce 1999 otevřena hornická naučná stezka, dokumentující pozůstatky důlní a lomové činnosti provozované v této lokalitě v průběhu 15. až 18. století. Značený turistický okruh v délce 4,5 km vede zalesněným terénem s převýšením 230 metrů.
  • V blízkosti železničního přejezdu se nachází pomník Jana Teichmana a Václava Kozla, příslušníků finanční stráže, kteří zde padli při přestřelce s henleinovci 22. září 1938. l
  • Pětikostelní kámen, vysunuté čedičové skalisko s výhledem na sever, tedy na Jedlovou a Tolštejn.

Doubice
Tato malebná vesnička se skládá ze dvou částí navzájem propojených rozptýlenou zástavbou s četnými lidovými stavbami. Severnější Stará Doubice existovala již v 15. století, kdy zde byla sklářská huť, zmiňovaná roku 1457. Jižnější Nová Doubice vznikla až v 18. století rozparcelováním šlechtického statku. V minulosti k obci patřila dnes již zaniklá Zadní Doubice, připomínaná poprvé v roce 1547, která stávala na hranicích v údolí potoka Křinice asi 5 km severozápadně odtud. Příhodná klimatická poloha obce, ležící mezi rozsáhlými lesy, vytváří dobré podmínky pro rekreaci.

 Co stojí za vidění?

  • Přírodní rezervace Vápenka, která se nachází 2 km severozápadně od ob-ce. Toto území (15 ha) na jihozápadním svahu Vápenného vrchu (548 m) bylo vyhlášena v roce 1969 přírodní rezervací. V areálu lužického přesmyku se tu neobvykle stýkají žulové horniny lužického plutonu, křídové pískovce a z podloží vyvlečené malé ostrůvky jurských vápenců, které jsou na území Čech unikátní. To vše je doprovázeno průniky třetihorních čedičových vulkanitů. V jedinečném seskupení zde tedy došlo ke styku všech geologických jednotek, které budují území severních Čech. Pestrý geologický podklad umožnil vytvoření výživných půd pro bohatší rostlinný pokryv. V minulosti zde byla nalezena řada otisků mořských živočichů.
  • Památník pochodu smrti – pomník připomínající osm zavražděných vězňů z koncentračního tábora Schwarzheide při pochodu smrti na cestě ze Saupsdorfu do Chřibské de 23. dubna 1945, který se nachází na konci Kyjovského údolí v místech, kde stávala ještě tehdy Zadní Doubice.
  • Švédský tábor – skalní převis sloužící jako útulek místním obyvatelům za 30leté války.
  • Stülpnerova poustka, skalní skrýš „dobrého“ loupežníka Stülpnera z přelomu 18. a 19. století.

Horní Podluží 
Vesnička, která vznikla již v roce 1411, byla součástí plynulého osídlování toku Lužničky. V té době byl též postaven někde v místech dnešního kostela sv. Kateřiny malý dřevěný kostelík, k němuž bylo „přifařeno“ několik obcí v okolí. Osady Světlík, Ladečka a Žofín byly k Hornímu Podluží přidruženy v roce 1885. Živobytí zdejším obyvatelům poskytovalo především zemědělství, zpracování lnu a později bavlny. Velký rozmach textilní výroby byl zaznamenán ve druhé polovině 19. století.

Co stojí za vidění?

  • Rybník Světlík, který je dnes přírodní rezervací. Jeho součástí je i kamenná stavba větrného mlýnu s dochovaným strojním vybavením, ale bez lopatek. Tato technická památka zatím čeká na svou rekonstrukci.
  • Unikátní zvonička, která před válkou byla pravidelně dvakrát denně rozezvučena. V poledne svým zvoněním oznamovala čas oběda a večer místním dětem čas návratu domů. Po válce sloužila k ohlašování úmrtí, od 70. let se nevyužívá.
  • Odpočinek na těle i na duši a mnohdy i nejkrásnější chvilky v životě náruživého rybáře přináší pobyt na břehu Velkého rybníka, který je vyhlášen významnou ornitologickou lokalitou a zároveň přírodní rezervací.
  • V místě zvaném Nový svět stojí na okraji lesa státem chráněný strom, ojedinělý Červený tis.
  • V Horním Podluží se nachází značné množství sakrálních památek. Impozantním dojmem působí především barokní plastika Kalvárie z roku 1757 s výjevem Ježíše na kříži a klečící Máří Magdalenou.

Chřibská
Již v roce 1383 vznikla jako farní ves na původním starém slovanském sídlišti v kotlině, kterou vedla obchodní stezka z Čech do Lužice. Ves patřila ke hradu Tolštejn, v roce 1428 se stala součástí panství děčínských Vartenberků a roku 1614, tehdy už jako město (1570), které připadlo k českokamenickému panství Kinských. Chřibská nebyla sídlem feudální šlechty, ale obchodu a řemesel, proto zůstala otevřeným městem bez hradeb a bran; na obranu měla výsady pro cech lučišníků, od roku 1596 spolek střelců. Nejstarší sklárna v Evropě, která je dosud v provozu, se nachází v Horní Chřibské.

Co stojí za vidění?

  • Starobylý mlýn na koření z roku 1884, který pracoval téměř sto let, se nachází v objektu bývalé balírny koření v Dolní Chřibské. Na tehdejší dobu velmi důmyslné zařízení se zachovalo ve velmi dobrém stavu a pro svou unikátnost byl celý komplex mlýna vyhlášen za technickou památku.
  • Na náměstí, vedle novogotické budovy bývalé radnice z roku 1872, stojí dům, kde se narodil velký vzdělanec své doby a slavný botanik a cestovatel Tadeáš Haenke. Jeho objevy uskutečněné převážně v lesích Jižní Ameriky mají platnost dodnes, jeho nejvýznamnějším objevem je nález největší leknínovité rostliny světa Viktorie Královské (Victoria Regia). V tomto domě se dnes nachází muzeum tohoto významného chřibského rodáka.
  • Chřibská přehrada, zásobárna pitné vody, stavba z roku 1924, plocha o velikosti 13 ha.
  • Chřibský hrádek, zbytky skalního hradu.
  • Marschnerova louka, přírodní rezervace s výskytem chráněných orchidejí.
  • Louka u Brodských, přírodní památka s výskytem prstnatce májového.

Jiřetín pod Jedlovou 
Hornické městečko Jiřetín pod Jedlovou bylo založeno v roce 1548. Dolování však zde nebylo nikdy výnosné, a tak záhy po svém založení ztrácelo svůj původní smysl vzniku. Ve své novodobé historii v posledních deseti letech prodělala obec nebývalý rozvoj, což bylo oceněno i v soutěži vládního Programu obnovy venkova nejvyšším titulem Vesnice roku 1998. Pro množství památek, především lidové architektury, byla obec v roce 1992 vyhlášena městskou památkovou zónou. Dnes je Jiřetín pod Jedlovou celoročně navštěvovaným sportovní rekreačním centrem západní části Lužických hor.

Co stojí za vidění?

  • Rozhledna na Jedlové hoře (774 m) a horský hotel s celoročním provozem patří k turisticky nejnavštěvovanějším místům této oblasti. Jedlová proslula jako jedna z nejhezčích vyhlídek Lužických hor. Návštěvníci rozhledny mohou vychut-nat neopakovatelný kruhový výhled na panorama Lužických hor, Českosaského Švýcarska, Šluknovska a německé Lužice. Za jasného počasí je vidět Ještěd, Kozákov, Trosky, Bezděz, Říp a děčínský Sněžník, ale také vzdálenější hřeben Krušných hor, České středohoří s Hazmburkem a Milešovkou, náhorní plošinu Jizerských hor i nejvyšší českou horu Sněžku v Krkonoších. Dílčí výhledy jsou možné i z dalších míst, například z bývalé terasy na začátku sjezdovky nebo z červeně značené vrstevnicové cesty po severozápadním úbočí hory. Podle historických záznamů obdivoval krásný rozhled z vrcholu i císař Josef II., který Jedlovou navštívil v září 1779 během inspekční cesty po severních Čechách.
  • Před horským hotelem je památník německého básníka Friedricha Schillera (1759-1805), který postavili členové horského spolku pro nejsevernější Čechy v upomínku stého výročí básníkova úmrtí. Pomník, slavnostně odhalený 25. června 1905, byl sestaven z 19 kamenů, charakteristických pro okolní města a obce, jejichž turistické spolky se na jeho vybudování podílely. Do největšího bloku, pocházejícího ze Šluknova, byl vsazen oválný portrét a bronzová deska s věnováním. Po druhé světové válce byl ale portrét odstraněn a pomník byl později několikrát rozvalen. Celkové opravy se dočkal až v roce 1996, kdy byl opatřen novým mramorovým medailonem s Schillerovým portrétem a kopií původní pamětní desky. Renovovaný pomník byl slavnostně odhalen 21. září 1996. Poblíž pomníku je uzavřená studna, která dříve bývala jediným zdrojem vody pro zdejší restauraci.
  • Původní hrad Tolštejn, jehož počátky spadají před rok 1337, byl sídelním hradem Vartenberků, pánů z Dubé, i Šlejniců, majitelů Tolštejnského panství. V roce 1642 jej vypálili Švédové a od té doby již nikdy nebyl obnoven. V jeho útrobách se nyní nachází restaurace.
  • Křížová hora – poutní místo z konce 18. století, které bylo již v roce 1969 vyhlášeno za národní kulturní památku.
  • Štola sv. Jana Evangelisty, která byla založena na severozápadním úpatí hory někdy kolem roku 1781. Její vchod je u bývalé šmelcovny vedle silnice z Jiřetína do Rybniště. Hlavní chodba je dlouhá 440 m a na ní navazuje řada různě dlouhých vedlejších chodeb. Uprostřed chodby je nevelká prostora, zvaná „kaple“. Asi 55 m za „kaplí“ ústí shora do hlavní chodby 25 m hluboká větrací šachta, která chodbu spojuje se štolou sv. Kryštofa. Celková délka všech chodeb je 640 m, z toho je turisticky zpřístupněno 360 m.

Krásná Lípa 
Historie města sahá do 13. století, přičemž první písemná zmínka je doložena z roku 1361, ve které se píše o dlouhé lánové vsi. K povýšení na město došlo v roce 1870. O patnáct let později zde byl založen první turistický spolek na území současné České republiky. Město je dnes střediskem turistiky a ochrany přírody. Je sídlem Labsko-lužické oblasti Klubu českých turistů a Správy Národního parku České Švýcarsko.
Na jižním svahu Vlčí hory se skrývá vyvěrající pramen pitné vody nazývaný Verunčina studánka. Chráněnou technickou památkou je plastická geologická mapa nejbližšího okolí, sestavená z autentických hornin přinesených ze znázorňovaných území. Objekt se nachází na soukromé zahradě manželů Schnittnerových v osadě Zahrady. Turisticky atraktivní je Kyjovské údolí, část kaňonu říčky Křinice, vedoucí k turistickému přechodu do SRN. Přítomnost tří středověkých hrádků napovídá, že údolím patrně vedla dávná obchodní stezka z Čech na hrad Hohnstein (dnes v Německu). Údolí dodnes skrývá archeologická tajemství.
Cílem mnoha turistů je nedaleký vrch Vlčí hora s rozhlednou (581 m). Místní čedič obsahuje značné množství magnetovce, který dokáže vychýlit střelku kompasu až o 40°. Na náměstí lze navštívit městské muzeum umístěné v nejstarším domě z roku 1726 zvaném u Frinda. Je v něm stálá expozice turistiky, sklářství a dějin města. Od roku 1925 se krátkou dobu v Krásné Lípě vyráběly na zakázku motocykly Böhmerland, které patří dnes mezi rarity a svým způsobem jsou unikátní.

Co stojí za vidění?

  • Prameny Křinice. Jedná se o tři studánky v Předním lese mezi Studánkou a Krásnou Lípou. Křinice protéká Krásnou Lípou, Národním parkem České Švýcarsko, kde opouští Českou republiku, a v německém Bad Schandau se vlévá do Labe. Prameny Křinice jsou velmi oblíbeným výletním cílem. V neděli 20. října 1907 při příležitosti výletu Horského spolku pro nejsevernější Čechy byly upravené prameny oficiálně zpřístupněny pro veřejnost. Současně byla k pramenům upravena a vyznačena cesta. Místo později zpustlo a v roce 1990, po pěti letech brigád členů KČT Krásná Lípa a příznivců turistiky, byly prameny a jejich okolí znovu upraveny.
  • Osada Sněžná, která byla založena při tzv. dominikální kolonizaci v 17. století. Kdysi zde bylo poutní místo, na němž se poutníci scházeli vždy 5. srpna. V roce 1732 zde nechali manželé Johann Christof a Maria Liebschovi postavit kostel Panny Marie Sněžné, který tvoří dominantu této městské části. Zařízení kostela pochází z 19. století. Při presbytáři je pískovcový náhrobní kámen s reliéfní výzdobou z roku 1732. U silnice pod mohutnou chráněnou lípou stojí barokní kaple z 1. poloviny 18. století. V osadě i v přilehlém okolí se nachází množství unikátních podstávkových domů z 18. a 19. století. V nedalekém údolí směrem k pozůstatkům hrádku se nachází soukromé arboretum Vítězslava Fritche s jezírky, rododendrony a vzácnými jehličnany.
  • Osada Zahrady se starou tradicí domácího pletařství, hlavně punčoch, které přešlo roku 1833 na tovární výrobu. Na jejím území probíhá rozvodí Severního a Baltského moře. Při silnici vlevo spatříme zachovalou kapličku Panny Marie, kterou údajně nechal ze svých úspor postavit místní žebrák.
  • Geologická mapa. Tato zajímavost se nachází na soukromém pozemku u domu č. 30 v Zahradách. Po dohodě zde lze spatřit pozoruhodnou geologickou mapu zdejšího kraje. Textilní návrhář Rudolf Kögler ji tu začátkem 20. let zhotovil z autentických hornin, přinesených ze znázorňovaných území. S přípravami geologické mapy začal v roce 1930 a samotnou stavbu zahájil následujícího roku. Procházel vymezené území, hledal, odebíral vzorky a na svoji zahradu je svážel na žebřiňáčku, nosil v batohu. Jednotlivé kusy vzorků upravoval a do betonového základu obtížně vleže usazoval mozaiku hornin. V roce 1935 byla práce úspěšně dokončena. Další dva roky vytvářel po obvodu mapy alpinum. Za sedm let dal Rudolf Kögler vzniknout unikátní, originální, názorné i estetické geologické „učebně“. Celý areál zahrady s mapou a alpinem byl otevřen v roce 1937. Mapa je od roku 1983 chráněnou technickou památkou.
  • Osada Vlčí Hora uložená v širokém sedle mezi Vlčí horou a Kamenným vrchem vznikla v 16. století. Pozdně empírový kostelík panny Marie Karmelitské s klasicistním zařízením byl vystaven roku 1870. U kostelíku připomíná oběti první světové války památník. Při jižním a západním okraji obce probíhá linie lužického přesmyku, na níž se stýkají kvádrové pískovce s hrubozrnnou brtnickou žulou. Jižně od obce, poblíž bývalé hájovny, měl počátkem 18. století chalupu lupič a žhář Jakob Raschauer s manželkou, jehož obratnost v úniku podnítila pověst o kouzelné červené vestě, díky které se mohl stát neviditelným. Po nemilosrdné vraždě starého kramáře byl právě u své chalupy lstí lapen a v roce 1740 v Lipové oběšen. l
  • Vrch Vlčí hora (581 m n. m.). Zalesněná tefritová protáhlá kupa. Na vrcholu jsou roztroušena skaliska čediče, místy se sloupcovitým rozpadem (varhany). Sloupy obsahují značné množství magnetovce a vychylují střelku kompasu až o 40 stupňů. Ve vzrostlém lese se vyskytují vzácnější rostliny (např. měsíčnice vytrvalá, čemeřice, sněženka). Na táhlém skalním hřbítku na vrcholu stojí cihlová čtyřboká věž rozhledny (původní výška 12 m, nyní 19 m, z roku 1889) a chata zvaná Ferdinandova (z roku 1887). Rozhlednu zde na popud Ferdinanda Michela podle plánů rumburského stavitele J. Hampela nechal vystavět Horský spolek. Ke stavbě bylo třeba vynést na 20000 cihel, což se podařilo s přispěním mnoha návštěvníků chaty. Na věž rozhledny vede 64 schodů. Vrchní část věže je zasklená a umožňuje krásný výhled na Lužické hory, Krušné hory, část Labských pískovců, NP České Švýcarsko a NP Saské Švýcarsko. Za velmi dobré viditelnosti je vidět i část Jizerských hor a Krkonoš. Na jižním svahu kopce se nachází studánka Veronika, obložená čedičovými sloupy. Vytesaný nápis datuje úpravu tohoto místa rokem 1886.

Provozní doba rozhledny:
od 1. května do 30. října
úterý – sobota 10.00 – 18.00 hod.
neděle 10.00 – 15.00 hod.

od 1. listopadu do 30. dubna
sobota 10.00 – 16.00 hod.
neděle 10.00 – 15.00 hod.

  • Kyjovské údolí. Kyjov nabízí nepřeberné množství pohledů na charakteristickou přírodní scenérii Krásnolipska. Je to malebný kout, lákající k návštěvě například přírodní nádrží s možností koupání, stravování, ubytování, typickými domy s podstávkou a rozličnými turisticko-naučnými stezkami. Kyjovské údolí je část kaňonu říčky Křinice v křídových kvádrových pískovcích. Táhne se od Kyjova na severozápad k turistickému mostu, odtud pokračuje k západu až po most při ústí Brtnického a Bílého potoka, kde bývala zaniklá osada Zadní Doubice. Přítomnost pozůstatků tří středověkých hrádků (Kyjovský, Brtnický a Vlčí) napovídá, že blízko vedly dávné obchodní stezky. Údolí je východištěm do mnoha roklí, ve kterých se nachází bizarní skalní útvary i lezecké věže. Říčka Křinice se vine podél cesty Kyjovským údolím a v Zadní Doubici od pěšího přechodu do Německa tvoří státní hranici. Tato část Krásné Lípy je jedním z nejlákavějších turistických cílů nejen návštěvníků Krásnolipska, ale i obyvatel samotných.
  • Kyjovský hrádek. Pozůstatky skalního hradu jsou ve srovnání s ostatními hrádky v okolí na nezvykle velké ploše a jeho účel není dodnes jasný. Archeologický průzkum, provedený v 80. letech 20. století, naznačil, že se jedná spíše o staré sídliště, které zaniklo ještě před svým dokončením. Možná, že je založili středověcí prospektoři, kteří se zde někdy v době kolem roku 1300 pokoušeli dolovat železnou rudu, a když poznali marnost svého úsilí, odešli jinam. Místo je dobře chráněno strmými skalními stěnami nad kaňonem Křinice a širokou průrvou je rozděleno na hlavní ostroh a větší zarovnanou plošinu, považovanou dříve za předhradí. Ta je na vnější straně ohraničena další mělkou skalní průrvou, v níž byly nalezeny pozůstatky staré pece. Zhruba uprostřed plošiny je čtvercová prohlubeň, která je někdy považována za cisternu, ale spíše jde o pozůstatek po nějaké stavbě. Skalní průrvou mezi plošinou a hlavním ostrohem sem z boční rokle vystupuje značená cesta a samotný ostroh je z průrvy přístupný vytesaným zalomeným schodištěm, které bylo zajištěno brankou. Z plošiny se do průrvy a ke schodišti scházelo protilehlou rozsedlinou. Na severním a západním okraji hlavního ostrohu jsou dodnes zachována čtyři podvalí, upravená ve skalních rozsedlinách, nad nimiž zřejmě stály dřevěné nebo hrázděné stavby. Nasvědčují tomu porůznu umístěná, často sotva znatelná lůžka trámů či přitesané stěny. Přístup na hrad dnes usnadňuje množství vytesaných schodů, jejichž značná část ale pochází až z přelomu 19. a 20. století, kdy byl hrad turisticky zpřístupňován. Takové schůdky vedou ve východním cípu skály k vyhlídce. Na západním konci masivu lze z hradu sestoupit těsnou rozsedlinou k jehlanovitému vedlejšímu skalisku, vysunutému nad údolí.

Rybniště
Původně roztroušená ves – až v roce 1715 majitelé českokamenického panství Vchynští z Vchynic založili na místě vypuštěného a vysušeného rybníka osadu. Existoval tu textilní průmysl, později i sklárna (1873), která vyhořela za 2. světové války. Obcí probíhá evropské rozvodí a úmoří. V osadě Na sedle, založené r. 1833, stojí několik domů, z jejichž střech odtéká jedním směrem voda do Baltického moře a druhým směrem do Severního moře.

Co stojí za vidění?

  • Farská kaple, která stojí pod lípou na lesním rozcestí v ohybu červeně značené cesty, vedoucí po východním svahu Širokého vrchu z Krásné Lípy do Rybniště. Nedaleko kapličky je upravený Farský pramen s dřevěnou stříškou, nově opravený roku 1994. Kaplička je spolu se studánkou zakreslena již na mapě Kinského panství z roku 1795. Její původní jméno „Pfaffenkapelle“ (někdy nesprávně překládané jako Mnišská kaple) připomíná období rekatolizace po třicetileté válce, kdy byl v kraji nedostatek katolických kněží a obyvatelé Krásné Lípy museli v letech 1651 – 1724 chodit do kostela v Chřibské. Proto se cestě, vedoucí po východním svahu Širokého vrchu, v té době říkalo Kostelní nebo Farská cesta. Tato kamenná lesní kaplička s výklenky na obou stranách má červenou plechovou stříšku, na níž býval kdysi křížek. Kaplička byla opředena četný-mi pověstmi, z nichž většina je dnes již dávno zapomenuta. Roku 1899 byla zničena, ale již 5. srpna následujícího roku ji opět zrenovovali. Naposled byla kaplička opravena na podzim roku 1987. Ve východním výklenku je starý, téměř úplně zrezivělý plechový obrázek, znázorňující „Útěk svaté rodiny z Egypta“, v západním výklenku je novější přemalba obrazu z roku 1988, doplněná stručným vysvětlujícím textem.

Varnsdorf
První zmínka o Varnsdorfu je z roku 1352. Od počátku patřil k tolštejnskému panství. V roce 1681 kupují Varnsdorf Lichtenštejnové, kteří podporují vznik nových vesnic. Po jejich sjednocení v roce 1849 tak vzniká největší obec rakouské monarchie s 13000 obyvateli. Od počátku zde dochází k rozvoji tkalcovství. Později Varnsdorf proslul výrobou manšestru. Městem se stává v roce 1868. V současné době je Varnsdorf jedním z největších průmyslových center na severu Čech.

Co stojí za vidění?

  • Stálá divadelní scéna zajišťuje pro město Varnsdorf a okolí divadelní, koncertní a zábavná představení. Podílí se též na výstavní činnosti.
  • Rekreační rybník při okraji města, kde se nachází i autokemp, slouží nejen ke koupání, ale i k rybaření.
  • Sportovní areál v centru města poskytuje vyžití všem věkovým kategoriím. Je zde sportovní krytá hala s tělocvičnou, atletický stadion, krytý bazén se saunou. Kromě tohoto areálu je ve městě fotbalový stadion, tenisové kurty, fitcentrum a zimní stadion.
  • Hraniční přechod mezi městy Varnsdorf a Seifhennersdorf (SRN) je pro rozvíjející se turismus významnou vstupní i výstupní branou mikroregionu.
  • Muzeum, kde je k vidění stálá expozice „Životní styl měšťanských vrstev ve 2. pol. 19. století“. Pravidelně se tu pořádají výstavy, sídlí zde Kruh přátel muzea Varnsdorf, zabývající se přednáškovou a publikační činností.
  • Hrádek, vyvýšenina nad městem se zbytky bývalé restaurace z roku 1904, nyní v rekonstrukci.
  • Řada sakrálních staveb a památek.
Tisk Tisk | E-mail E-mail