Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

Církevní dějiny Rumburku a okolí

Filipov – „Lourdy severních Čech“

Náboženského cítění obyvatel severních Čech se výrazně dotkla událost, k níž došlo 13. ledna 1866 a která bývá nazývána (filipovský) zázrak. Jeho hlavními „aktéry“ byly Panna Marie a Magdaléna Kadeová. Magdaléna Kadeová se narodila v obci Filipov v roce 1835. V 19 letech náhle onemocněla a její nemoc se rok od roku zhoršovala. Prodělala zápal plic, zánět pohrudnice, později i zánět mozkových blan. Od února 1865, kdy se jí na hrudníku objevily hnisající a stále se rozrůstající vředy, byl Magdalénin stav beznadějný. Oba lékaři, kteří ji ošetřovali, prohlásili její nemoc za nevyléčitelnou (dnes se soudí, že šlo pravděpodobně o druh rakoviny). Nikdo nevěřil, že by Magdaléna ještě někdy opustila lůžko, čekalo se už jen na smrt. Tak přišel 13. leden roku 1866, sobota, poslední den oktávu Zjevení Páně. Přiblížila se čtvrtá hodina, ve světnici bylo pološero, svítila pouze slabá lampička. Magdaléna se pozvedla na posteli a s očima upřenýma se modlila k obrazu Panny Marie Bolestné, který visel ve světnici a k němuž Magdaléna ve svých bolestech často „utíkala“. Náhle se obraz jakoby zevnitř prozářil, ve světnici začalo svítat, až bylo světlo jako za nejjasnějšího dne. Co se dělo dál, nelze slovy postihnout. Známe jenom výsledek tohoto tajemného setkání: úplné uzdravení těla a duše. Brzy přicházeli do „milostného domku“ katolíci i protestanti, poutníci z Čech, Slezska, Saska i ze vzdálenějších zemí. Často se v něm vystřídaly stovky lidí za den. Mnozí přiváželi své nemocné, docházelo k dalším zázračným uzdravením. V květnu 1866 byla světnice vyklizena, sloužila pak výhradně jako kaple. Ze starého stolku byl zbudován oltář, na němž od rána do večera hořely svíce. Na místo, kde Magdaléna viděla Pannu Marii, položili nádherně vyšívaný polštář. Lidé tam už nemluvili, jen zpívali a modlili se. Už to byla svatyně, k níž putovalo procesí poutníků s korouhvemi a prapory mariánských barev. Dne 8. ledna 1867, právě když vrcholily přípravy k oslavě, došlo k zázračnému uzdravení Magdalény Langhansové z Jiříkova. Víc mrtvou než živou ji přinesli do „milostného domku“, uložili na místo, kde byla uzdravena Magdaléna Kadeová – a dívka, která 11 let ležela s pokroucenýma nohama a sama nebyla s to se ani obrátit, vstala z lůžka úplně zdráva. Jiříkovský kaplan František Storch se stal iniciátorem stavby „milostné kaple“ a pak i kostela. V roce 1866 vykoupil domek Kadeových i s polnostmi. Zchátralá podlaha ve světnici byla nahrazena žulou a polštář na místě zjevení mramorovou deskou s nápisem: „Mein Kind, von jetzt heilt’s.“ V lednu 1869 byla vyslána deputace do Litoměřic, aby si vyžádala svolení ke stavbě. Shodou okolností byla stavba zahájena 24. května 1870 na svátek Panny Marie Pomocnice křesťanů. Architekt František Hutzler z Vídně dodal plány na novogotickou baziliku zdarma. Projektoval stavbu tak, aby místo, kde se Panna Marie zjevila, bylo uprostřed před oltářem kaple a aby kněz při mši stál vždy před ním. Socha Panny Marie na oltáři byla zhotovena podle vidění Magdalény Kadeové nákladem polské hraběnky Raczynské z bílého kararského mramoru. 13. ledna 1873 byla otevřena a vysvěcena kaple Panna Marie Uzdravení nemocných. Samotná bazilika byla dostavěna v říjnu 1885 a zasvěcena Panně Marii Pomocnici křesťanů. Duchovní správa pro poutníky byla svěřena roku 1885 otcům redemptoristům. Pro ně byl hned vedle kostela postaven klášter, který byl v letech 1914-1915 rozšířen, aby mohl sloužit též jako exerciční dům. Koncem třicátých let patřila filipovská bazilika mezi nejnavštěvovanější poutní místa ve střední Evropě. V historii filipovského chrámu byl nejpamátnější rok 60. výročí zjevení Panny Marie. 13. ledna 1926 dostal filipovský chrám titul Basilica minor, a to z rozhodnutí papeže Pia XI., který ještě jako papežský nuncius v roce 1920 sám Filipov navštívil.

Tisk Tisk | E-mail E-mail