Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

Církevní dějiny Rumburku a okolí

autor: Mgr. Tomáš Lígr

RUMBURSKÉ CÍRKEVNÍ STAVBY

Morový sloup

Patří k prvním zachovaným barokním projevům města. Byl vztyčen uprostřed náměstí roku 1681 na paměť epidemie, která město postihla v říjnu uplynulého roku. K tomuto sloupu, ideově zakončenému původně obrazem Nejsvětější Trojice a plastikou P. Marie (z roku 1775) u jeho dříku, byly postupně přidány sochy sedmi světců (v letech 1724-1774): sv. Florián, sv. Bartoloměj, sv. Vavřinec, sv. Josef, sv. Antonín Paduánský, sv. Jan Nepomucký a jako poslední sv. Jan Křtitel (ta je signována A. E. Heyne). Již od roku 1681 se každoročně v první neděli po letnicích, na kterou připadal svátek Nejsvětější Trojice, konala na náměstí děkovná procesí. V roce 1999 byla dokončena rekonstrukce sloupu.

Kapucínský klášter a kostel sv. Vavřince

Siluetu města výrazně obohatila stavba kapucínského kláštera, která započala v roce 1683 a dokončena  byla roku 1690. Dne 9. dubna 1690 byl konvent vysvěcen litoměřickým biskupem Jaroslavem ze Šternberka. Také klášterní kostel sv. Vavřince, vzniklý ve stejné době jako konvent, byl postaven v charakteristické podobě, typické pro tento řád. Jeho vnější podoba je prostá, nemá skutečnou věž, nýbrž jenom nevelkou věžičku. Jeden z obrazů původní vnitřní výzdoby kláštera – „Obětování Krista v Chrámu“ – namaloval Anton Kern (1709-1742), děčínský rodák a dvorní malíř v Drážďanech. Dnes je vystaven v Diecézním muzeu a galerii v Litoměřicích. V klášterním kostele byla také vybudována hrobka majitelů panství, v níž je jako první pohřbena kněžna Christiana Theresia z Liechtensteinu (+1730). Celkem zde bylo uloženo 37 osob, z toho bylo 26 členů kapucínského konventu. V budově kláštera je nyní po rozsáhlé rekonstrukci umístěna městská knihovna.

Loreta

Tato nejsevernější kopie loretánské kaple na celém světě je skutečným rumburským skvostem. Výstavba začala v roce 1704. Bohoslužby byly v novostavbě zahájeny již v roce 1707, ovšem vnější výzdoba byla dokončena až roku 1709. Za architekta stavby bývá pokládán Lukas Hildebrant, tvůrce slavných barokních staveb v Rakousku, ale jeho jméno nelze ověřit. Inspirace stavby byla však bezesporu italská. Donátorem stavby byl majitel panství Antonín Florián z Liechtensteinu, který byl v letech 1691-1694 vyslancem vídeňského dvora u Svaté stolice v Římě. Tam se blíže seznámil se zvláštní úctou ke „svaté chýši“ v Loretu, městečku nedaleko Ancony. Jak vypráví legenda, měla být „Santa Casa“ v Loretu být skutečným domkem, který kdysi obývala Panna Marie v Nazaretu. V roce 1291 přenesl údajně anděl tento domek do obce Tersant u Fiume, odtud v roce 1294 do lesa u Loreta a příštího roku konečně do Loreta samotného, kde stojí dodnes pod kupolí kostela. Stěny jsou překryty mramorem, uvnitř je plastika Madony, jejímž autorem je podle tradice evangelista sv. Lukáš. Největší slávu zažívalo toto místo v době barokní zbožnosti na přelomu 17. a 18. století. Rumburská loreta souhlasí se svojí italskou předlohou jak v měřítku, tak také v architektonickém členění a výzdobě. Obě mají délku 13,5 m, šířku 9 m a výšku 11 m. Protože stavba, postavená z pískovce, velmi trpěla povětrnostními podmínkami, byla v jejím obvodu v letech 1743-1755 postavena křížová chodba se čtrnácti obrazy, z nichž je dnes zachováno pouze šest.

Kaple sv. Jana Křtitele

Tato stavba, stojící na Strážném vrchu u Rumburku, se stala barokní dominantou města. Její základní kámen položila roku 1722 kněžna Christina Terezie z Liechtensteinu a dokončena byla roku 1725. Kaple sloužila církevním účelům pouze necelých šest desetiletí, neboť byla v roce 1784 sekularizována. Stavbu koupil rumburský výrobce Fidelis Salomon a učinil z ní větrný mlýn. Další majitelé ale kapli znovu obnovili (1845). Po druhé světové válce byl kostelík rekonstruován otcem Vsevolodem Kolomackým a dnes slouží kostelík k bohoslužbám pravoslavné církve.

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Nová rumburská dominanta vznikla naproti městu v roce 1778. Základní kámen byl položen v roce 1775, umístěný potom pod budoucím oltářem. Věž stavby zdobil pozlacený kříž a plastika sv. Jana Nepomuckého. V době josefínských reforem však byla stavba sekularizována a roku 1788 prodána nejvýznamnějšímu rumburskému velkoobchodníkovi plátnem Antonu Salomonovi. V roce 1817 stavbu koupily jeho dcery Anna a Antonia. V roce 1830 dala Antonia stavbu přestavět. Uvnitř objektu byl vybudován mezistrop, a zatímco přízemí sloužilo jako chlév, v prvém poschodí se konaly taneční zábavy. V Rumburku se dlouho tradovalo, že při jedné z těchto zábav se pojednou na stropě objevil světec, sám Jan Nepomucký. Nešlo samozřejmě o zázrak; zřejmě na slabé vrstvě přebíleného stropu vynikla původní nástropní malba. V době, která byla ještě pověrčivější nežli dnešní, to samozřejmě způsobilo, že sem skoro nikdo nedocházel.

Tento pozdně barokní kostel byl později prohlášen státem jako chráněná památka včetně později dostavěného přístavku a stal se svatostánkem evangelické církve.
Bohužel v noci 2. srpna 2003 podlehl požáru, který byl úmyslně založen zloději, kteří se tak snažili zakrýt své stopy. V současné době probíhá jeho rekonstrukce financovaná především z milodarů a příspěvků veřejnosti a sponzorů.

Tisk Tisk | E-mail E-mail