Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

Kauzu „Domy ve Vrchlického ulici“ řeší Policie ČR

autor: gdo

Jedním z bodů posledního zasedání Zastupitelstva města (13.3.) byla problematika domů č. 12 a 13 ve Vrchlického ulici, u kterých došlo na podzim minulého roku ke zřícení vnitřních konstrukcí.

Zastupitelé se ptají, zda byly dodržovány smluvní vztahy uzavřené v minulosti Městem Rumburk a zda městu nevznikla z neplnění některých ustanovení těchto smluvních vztahů škoda.

Zastupitelům byla předložena zpráva Rady města s podrobnými výpisy všech aktivit a dokumentů týkajících se výše zmíněných domů od roku 1992, kdy byly pronajaty soukromé osobě až do dneška a se závěry, které z daných dokumentů vyplývají:

  • Dne 3.6.1992 byl Radou města schválen pronájem nebytových prostor v domě č. 12 ve Vrchlického ulici firmě Wedropa, tedy podnikateli panu Romanu Pešťákovi.
  • Smlouva o nájmu nebytových prostor ze dne 7.12.1992 však byla napsána na manžele Pešťákovi. Zpráva předložená zastupitelům k tomu říká: „Z doložených listin je zřejmé, že docházelo účelově k zaměňování fyz. osoby R. Pešťáka, manželů Pešťákových, fy Wedropa a fy Marita Rawen, s.r.o. Lze konstatovat, že docházelo k dílčímu porušování zákona o obcích v celém procesu výběru a smluvního vztahu. Podmínky sjednané smlouvy nebyly plněny nebo byly plněny jinou osobou. Vzhledem ke značnému časovému odstupu se nepodařilo vyčíslit, zda a jaká škoda městu vznikla.
    Celý postup však prošel jak finanční komisí Rady města, tak samotnou RM. Od chvíle výběru a sjednání nájemní smlouvy neexistoval v této kauze systém kontroly.“
  • V roce 1994, 26. ledna, doporučuje finanční komise ZM poskytnout záruku na úvěr p. Pešťákovi.
    K tomuto účelu měla sloužit nemovitost města (dům č. 12/1 ve Vrchlického ulici) a směnka města.
  • O den později schválilo Zastupitelstvo města ručení obce panu Pešťákovi uvedenou nemovitostí, tedy Vrchlického 12/1.
  • Avšak 16. února 1994 píše starosta města Václav Pohl dopis KB, že úvěr je kryt nemovitostí č.p. 101, k.ú. Rumburk (což je jeden z objektů s podloubím na Lužickém náměstí) a směnkou. Tu vystavil na částku 900 tisíc korun. Na nemovitost č.p. 101 byla 2.3.1994 sepsána zástavní smlouva s ručením paní Maritě Pešťákové a ne panu Romanu Pešťákovi.
  • 15.3.1994 byla sepsána smlouva o úvěru 4.000.000 korun ne na pana Pešťáka, ale na paní Maritu Pešťákovou.
    „Podle těchto údajů je zřejmé, že tehdejší starosta města p. Václav Pohl v rozporu s usnesením MZ podepsal ručení jiné osobě a jiným objektem a neoprávněně vystavil směnku ve výši 900 tis. korun. Kontrolní komise zastoupená jejím tehdejším předsedou J. Sembdnerem sice vydala zprávu, která toto porušení konstatovala, avšak nikdo věc neřešil. Nepodařilo se vyhledat, že by městu vznikla finanční škoda, ale nelze toto ani spolehlivě vyvrátit. V tomto jednání lze spatřovat prvky zneužití pravomoci veřejného činitele, současně lze konstatovat, že selhala jakákoliv veřejná kontrola.“
  • Dne 2.5.1996 byla podepsána kupní smlouva se smlouvou zástavní, a to mezi městem Rumburk a firmou Marita Rawen, s.r.o. Podle této smlouvy měla být kupní cena uhrazena do 30 dnů od vkladu práva nabytého touto smlouvou pod smluvní pokutou 200.000,- Kč. Úhrada kupní ceny byla zaplacena v termínu.
    Závazek kupujícího dokončit rekonstrukci budovy do 3 let od podpisu smlouvy včetně kolaudačního rozhodnutí a pod smluvní pokutou 200.000,- Kč však splněn nebyl. Přesto nedošlo ze strany města k vymáhání této smluvní pokuty. Příčina nevymáhání pokuty byla v nezachycení této potenciální pohledávky v žádném typu evidence (operativní, podrozvahová, rozvahová), což byl v té době, bohužel, standardní postup. Pracovníci, kteří měli kontrolovat dodržování    a eventuálně uplatnit tuto smluvní pokutu, již nejsou zaměstnanci Městského úřadu v Rumburku, ale při svém odchodu nikomu příslušné podklady nepředali. Teprve 28. ledna 2003 byla firma Marita Rawen vyzvána k úhradě smluvní pokuty, opakovaně pak 17.2.2003. Do dnešního dne firma Marita Rawen neuhradila dlužnou částku ani nijak oficiálně na výzvy nereagovala.

„Z doložených materiálů je zřejmé, že ze strany nájemce nebyly plněny podmínky smlouvy, avšak město na to reagovalo velmi benevolentně. V rozporu se smlouvou došlo k započtení provedených prací, i když nikdo nikdy fyzickou kontrolou toto neověřil a samotné vystavení zálohové faktury není dokladem o jejich provedení. V jedné z listin je též uvedeno, že část stavebního materiálu a prací byla prováděna i na jiných objektech.

Kupující žádnou rekonstrukci neprováděl a byl tedy povinen, a to i bez výzvy, smluvní pokutu ve výši 200 tis. korun plnit. K tomu však nedošlo. Po vložení kupní smlouvy do katastru nemovitostí předal majetkový odbor celou věc ke sledování ekonomickému a stavebnímu odboru. Potenciální pohledávka nebyla nikde evidována.

Za významné lze označit i působení bývalého zástupce starosty p. Navrátila (střet zájmů), který současně zastupoval stranu nájemce v době, kdy byl ve funkci na městě. Při stanovení kupní ceny nedošlo k souladu mezi pracovníky úřadu a návrhem finanční komise, která navrhovala cenu výrazně nižší. Z doložených dokladů lze dovozovat, že návrh úředníků byl pro město o cca 2 miliony vyšší a současně věcně správnější. MR a následně i MZ akceptovalo návrh politické reprezentace města.

V tomto případě lze konstatovat, že došlo ke škodám jak při zápočtování vložených oprav do objektu, tak při stanovení kupní ceny. Nelze však objektivně vyčíslit v jaké výši a kým. Škoda způsobená městu by se mohla pohybovat v řádech set tisíc až milionů korun.“

Jako červená nit se celou kauzou vine problematika havarijního stavu budovy, a to od roku 1995 až do zřícení stropních konstrukcí v říjnu loňského roku.

„Na základě zjištění havarijního stavu budovy bylo městskému úřadu, zastoupenému tajemníkem úřadu Mgr. Šukem, uloženo stavebním úřadem zajistit zabezpečovací práce. Jejich součástí byla i oprava a vybudování nové stropní konstrukce ve III. podlaží. K tomtuto rozhodnutí stavebního úřadu neexistuje žádná přiložená projektová dokumentace ani jiný statický výpočet. Stavbu prováděla Lužická stavební společnost spol. s r.o. Šluknov, dnes již v konkurzu, pro budoucího kupujícího firmu Marita Rawen. Z doložených listin není patrné, že by stavební    úřad provedl po ukončení zabezpečovacích prací dohlídku stavu a provedených prací.“

V říjnu roku 2002 v nočních hodinách došlo k samovolnému zřícení stropů v domech číslo 12 a 13. Celou kauzou „Vrchlického 12 a 13″ se několikrát zabývala současná Rada města a nakonec i Zastupitelstvo města na svém zasedání 13. března t.r. Po dlouhé debatě se přítomní shodli, že celý problém nelze vyřešit od stolu, že ho ani nemůže řešit za tím účelem zřízená nezávislá vyšetřovací komise z řad zastupitelů, ale jen kompetentní státní orgány a orgány činné v trestním řízení.

Zastupitesltvo města uložilo tajemníkovi úřadu Mgr. Šukovi předat veškeré podklady Policii ČR, která by měla odpovědět na celou řadu otázek a současně mu uložilo, aby zajistil prošetření správnosti postupu stavebního úřadu. O výsledcích těchto šetření bude tajemník bezodkladně informovat Zastupitelstvo města, které na jejich základě udělá konečnou tečku za touto kauzou.

rn0605_2

V domech číslo 12 a 13 ve Vrchlického ulici došlo v říjnu roku 2002 ke zřícení stropů. Celou záležitost nyní vyšetřuje Policie ČR.

Tisk Tisk | E-mail E-mail