Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

Nejvyšší představitel pravoslavné církve

autor: Gabriela Doušová

přijel do Rumburku

23. výročí úmrtí významného pravoslavného duchovního a rumburského občana, archimandrity Andreje Kolomackého, uctili věřící ve čtvrtek 13. února v poutním kostelíku svatého Jana Křtitele na Strážném vrchu v Rumburku.

Zaupokojnou archijerejskou liturgii sloužil Jeho Vysokopřeosvícenost Kryštof, pravoslavný arcibiskup pražský a českých zemí, nejvyšší představitel pravoslavné církve v České republice.

Otec Andrej Kolomacký se významným způsobem zasadil o šíření pravoslavné církve, a to nejen na Ukrajině, odkud pocházel, ale i na Slovensku, Moravě a v Čechách. Narodil se v roce 1896 v Kyjevě jako Vsevolod Kolomacký a po vystudování bohosloveckého semináře vstoupil do čsl. legií, s nimiž na sklonku války bojoval proti bolševické Rudé armádě. Později sloužil i v dobrovolnické Bílé armádě. V roce 1924 odchází z armády, žení se a přijímá kněžské svěcení z rukou tehdejšího mukačevského biskupa Venjamina. Svou duchovenskou službu začal otec Vsevolod vykonávat ve farnosti Russkoje, kde staví svůj první pravoslavný chrám. Bohužel, vzápětí ho postihuje rodinná tragédie, jeho dcerka umírá krátce po narození a smrt si zanedlouho odvádí i jeho ženu Jelizavetu.

Otec Kolomacký zůstává sám se svým malým, ale nevyléčitelně nemocným synem.

V roce 1932 propouští tehdejší mukačevský biskup Damaskin otce Vsovoloda pro potřeby začínajícího pravoslaví do Českých zemí, a tak se o. Vsevolod dostává na Moravu, kde se stává na dlouhá léta pravou rukou svatého Gorazda. Pokračuje ve své stavitelské činnosti a buduje jedinečnou skupinu pravoslavných chrámů malebné architektury na střední Moravě.

Za II. světové války se dostává do Prahy. Ale během heydrichiády je popraven vladyka Gorazd i se svými příbuznými za ukrývání parašutistů, kteří spáchali atentát na říšského protektora Heydricha, v kostele svatého Cyrila a Meto-děje v Praze. Pravoslavná církev, zvláště ta organizace, která je hierarchicky spjatá se srbskou církví, která se aktivně postavila proti nacistickému Německu, je v Čechách zakázána, a Vsevolod Kolomacký je spolu s ostatními pravoslavnými duchovními odsunut na nucené práce do třetí říše. Díky své silné krátkozrakosti je však poslán zpět do Prahy, kde získává zaměstnání u Kresleného filmu.

rn0407_3

Přestože je pod policejním dohledem, koná v bytě Šemberových tajné bohoslužby, pravděpodobně jediné v tehdejším protektorátu.

Po skončení války následují pravděpodobně vrcholná léta otce Vsevoloda. Jednak přijímá v monastýru ct. Joba Počájevského v Ladomírové na Slovensku mnišské sliby z rukou archimandrity Sávvy Struve. Staví chrámy v Medzilaborcích a Prešově, stává se duchovníkem nového bohosloveckého semináře v Karlových Varech a později fakulty v Prešově. Zdálo by se, že není vhodnějšího kandidáta na biskupa po vladykovi Gorazdovi.

Ovšem jeho bělogvardějská minulost a jistá nepoddajnost je pro tehdejší režim nepřijatelná, a tak na nátlak STB opouští všechna významná místa v církvi a je poslán „na odpočinek“ na sever Čech.

V 50. letech se mu podařilo získat v Rumburku původně katolický poutní kostelík na Strážném vrchu, v němž strávil více jak třicet let svého života. Zemřel v roce 1980 v věku nedožitých 84 let.

Otec Vsevolod Kolomacký proslul jako tzv. „Stavitel chrámů“. Svůj první chrám vybudoval na Podkarpatské Rusi za pouhé čtyři dny. Stavba chrámů a jejich úprava se mu staly celoživotním údělem.

Některé chrámy zbudoval takzvaně na zelené louce – výtvarně je navrhl, projektoval, vypracoval rozpočet, vedl stavitelské práce a mnohdy se na nich podílel i jako obyčejný dělník. Účastnil se i slavnostního vztyčování křížů a svěcení, některé objekty opatřil ikonostasem, nástěnnou výzdobou nebo ornamenty, pro další napsal ikony.

Nejcennějšími památkami jeho umění jsou katedrální chrámy v Užhorodu, Prešově, Olomouci, spolu s chrámem – památníkem v Medzilaborcích. Obzvláště chrám ctihodného Alexandra Něvského v Prešově, který stále slouží k modlitbám církve, má mimořádnou hodnotu. Druhým cenným souborem jeho díla jsou menší zděné chrámy, zejména na Moravě, Slovensku a Stakčíně a dřevěné chrámy na Podkarpatské Rusi.

Nejpočetnější skupinu jeho děl tvoří různým způsobem přestavěné či upravené bývalé katolické či jiné kostely a obytné domy, převážně v Čechách.

Poutní kostelík svatého Jana Křtitele na Strážném vrchu v Rumburku patří z této skupiny mezi nejhodnotnější.

rn0405_1

Nejvyšší představitel pravoslavné církve v ČR Jeho Vysokopřeosvícenost Kryštof, pravoslavný arcibiskup pražský a českých zemí sloužil v Rumburku liturgii za archimandritu Andreje Kolomackého. Foto D. Zápotocký

Tisk Tisk | E-mail E-mail